KATEŘINA FIALOVÁ
Když jsem poprvé stála u inkubátoru a dívala se na sotva kilové miminko v něm, zabalené v igelitu, v dekách a omotané hadičkami, připadala jsem si jako ve snu. Nemohla jsem uvěřit, že to je skutečnost. Rvalo mi srdce, že tam za sklem leží moje holčička, úplně sama a svádí ty největší boje. Rvalo mi srdce, že ji nemůžu vzít a pořádně obejmout. Věděla jsem, že se rodí nedonošená miminka, ale i přes všechno moje povědomí, to pak bylo tak jiné. Praxe a teorie jsou si na míle vzdáleny. Být rodičem předčasně narozeného miminka může být těžší, než většina lidí tuší, než tuší i ti, kteří o tom alespoň něco málo ví .. Zvláště v prvních hodinách, dnech a týdnech po narození.
Pár hodin po porodu jsem potkala na neo JIP ředitelku Nedoklubka, Lucku Žáčkovou, která byla ten den v Brně u natáčení záběrů Neonatologie očima rodičů. A i když jsme spolu vlastně ani moc nemluvily, vyčetla jsem z jejích očí něco víc.. Cítila jsem, že ona VÍ a CHÁPE.. To se nemusí říkat, to vycítíte. A každé její slovo a pohled mi nějakým zvláštním způsobem pomáhal. Ona pro mě v tu chvíli byla můstkem k cestě, kam jsem se bála udělat první krok..
V tu chvíli jsem si slíbila, že tu dlouhou a náročnou cestu zvládnu a že jakmile to bude možné, budu vše, co jsem dostala, posílat dál ...
Nevěřím na náhody. Věřím, že věci se dějí tak, jak mají, i když to v té první bolavé chvíli třeba úplně nevypadá. Mně ty nejbolavější chvíle pomohlo překlenout psaní a lidé, kteří mi byli poblíž, dodávali naději a posilovali mou víru.
A tak se stalo, že z myšlenek psaných za dlouhých nocí v porodnici vznikl Seriál pro malé bojovníčky, který posílám s radostí v srdci dál .. mezi maminky, které se ocitly tak jako já před pár měsíci jednoho dne zcela nepřipravené před inkubátorem se svým malinkatým miminkem v něm .. a posílám je i mezi maminky, které si nic podobného nezažily nebo ty, které se na mateřství teprve chystají .. nebo pro kohokoliv jiného, kdo má chuť číst a přemýšlet o tom, že krása může být i v maličkostech ..
A tak se tedy stalo také i to, že jsem se stala součástí Nedoklubka a úžasných žen a projektů v něm. Splnil se můj sen. Můj sen podporovat ostatní v tom, že zvládnout se dá jakákoliv životní situace ...
A na závěr jedna moje oblíbená věta, na kterou jsem poslední měsíce myslela velmi často:
POKUD SE NEVZDÁTE, NEMŮŽETE PROHRÁT .. a navíc v tom nikdy NEJSTE SAMI.
Katka Fialová sepsala Nedoklubku k 18. narozeninám
