„Dobrý den, ráda bych se podělila o příběh našeho syna Adámka,“ stojí v úvodu e-mailu. Jaký je příběh Adámka, který s maminkou bojoval už v břiše, a to dlouhých 3,5 měsících?
Radost z těhotenství
Po miminku jsme toužili 5 let, doma máme ještě dceru Natálku. Když jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, navíc v den dceřiných narozenin, prožívala jsem, jako jiné maminky, veliké štěstí!
U dcery jsem se setkala na konci těhotenství s preeklampsií, jinak probíhalo vše naprosto v pořádku a narodila se ve 38. týdnu. U Adámka jsme měli už od začátku nějaké komplikace, v podstatě od 5. týdne jsem krvácela.
Veliký strach o vytoužené miminko
Těžko do dokážu popsat, jaký jsem měla strach. Několikrát jsme kvůli tomu museli na pohotovost. Takhle to přetrvávalo asi do 16. týdne a pak nastal klid. Ve 20. týdnu ráno mi odešla hlenová zátka. Po telefonické domluvě jsem odjela na kontrolu ke svému gynekologovi, kde to potvrdil a řekl, že jsem otevřená na 4 prsty a nedá se nic dělat.
Bylo to hrozné
Pořád se mi hlavou honily myšlenky, jako proč se nedá nic dělat, vždyť necítím žádné bolesti, jak mohu být otevřená atd. Poté následovala další prohlídka přímo od primáře a nikdy nezapomenu na větu: „Buďte ráda, že máte doma zdravé dítě tohle určitě nedonosíte.“ Nezmohla jsem se na nic jiného než pláč.
V podstatě mi nikdo nevysvětlil, o co se jedná a ještě ten den mě přijali do nemocnice. Pořád jsem se snažila získat nějaké informace, ale kromě toho, že mám zánět, mě vždy někdo odbyl, že není můj ošetřující lékař.
Vydržela jsem na oddělení gynekologie 14 dní
Už v tu dobu jsem začala sama vyhledávat různé informace na sociálních sítích. Narazila jsem na skupinu nedonošených miminek a zde získávala spoustu podpory. Po 14 dnech mě transportovali vrtulníkem k Apolináři v Praze a díky skupince jsem věděla, že jsem ve správných rukou.
Transportovali mě k Apolináři
Už po přijetí se mě ujal milý personál a hned mi vysvětlil, co se vlastně děje a co se dá dělat. Domluvila se hned na druhý den operace (cerkláž), která byla náročná, protože byl malý někde hodně nízko. Ta se povedla, ale asi po 14 dnech začala odcházet plodová voda. Naštěstí mají i s tímhle zkušenosti a miminko u mě zůstalo do 34. týdne. Adámek se narodil po 3 a půl měsících hospitalizace v nemocnici akutním císařským řezem. Stalo se tak 13. 10. 2020 ve 20:03 s váhou 2 150 gramů a 43 cm. Byl zdravé miminko. Po narození byl velmi šikovný, dýchal si sám a docela rychle se začal kojit.
Tímto bych chtěla podpořit i jiné maminky, které prožívají něco podobného, že to ne vždy musí dopadnout špatně, a že zázraky se dějí❤
Napsat komentář