E-mail od Gabriely začíná slovy: „I já sem se rozhodla přispět svým příběhem.“ Jak její dcera Maddie zvládla předčasný příchod na svět, navíc s vrozenou vadou srdce?
Celé těhotenství probíhalo skvěle
Všechna vyšetření byla v pořádku. Doma jsem měla už jednu nedonošenou holčičku narozenou ve 35. týdnu. Tak jsem si myslela, že poznám, kdyby se zase něco chystalo dříve… a taky poznala. Jediný, co aktuálně bylo jiné, bylo větší bříško, ale to jsem nějak nebrala jako důležité. Pevně jsem důvěřovala svému gynekologovi.
Ve čtvrtek jsem však měla takové bolesti, že sem věděla, že není něco v pořádku. Tak jsem se šla ukázat ke svému gynekologovi. Ten mi řekl, že mám zánět a nasadil mi antibiotika a kromě toho ještě hořčík. Už jsem jeden brala, ale ten byl takový ,,preventivní“, aby se neopakovalo to co poprvé.
Zdálo se, že se vše uklidní…
V sobotu jsem ale měla už ukázkové bolesti, které jsem poznala, že jsou to právě ty porodní. Navíc mi ještě stihla odejít hlenová zátka, manžel zůstal doma se starší dcerou a já si zavolala záchranou službu. Ihned pro mě přijeli a odvezli mě k nám do Jičína. Napojili na monitor a ten maloval k mému překvapení jednu kontrakci za druhou.
I hned mě začali vyšetřovat. Poté zaznělo: ,,Musíme vás převézt do Hradce, nejsme tu připravený na předčasný porod a vy 100% porodíte…” Takže rychle zařízená sanita a převoz směr HK.
Pan doktor, co mě přijímal, mě vyšetřil, nasadil popravdě ani nevím co vše, do každé ruky mi teklo něco a navíc ještě injekce kortikoidů.
Do toho následoval odběr plodové vody a ještě mi odsál plodovku, protože jsem jí měla dle slov pana doktora až příliš. Poté jsem byla převezena na pokoj. Vše vypadalo nadějně, že se to uklidní. No, myslela jsem si to naivně. Kolem 4. hodiny ráno dalšího dne jsem začala mít takové nepříjemné bolesti. Pro jistotu jsem zazvonila na sestřičku, ta mě natočila monitor a vyšetřila a najednou: Bum!
Byla jsem otevřená a připravená k porodu
Sestra běžela shánět doktora a já okamžitě volala manžela. No a v 5:50 vykoukla na svět naše Maddie, přesně ve 29+5 týdnu s 1 600 gramy. Porod byl i přesto všechno krásný, sice bolestivý, ale krásný. To ale byl pouze první z mnoha šoků pro mě. Druhý den od porodu jsem se šla za Maddinkou podívat.
Upřímně, horší pohled jsem nezažila. Takové malinkaté tělíčko s mnoha hadičkami…! Aby toho nebylo málo, paní doktorka mi sdělila, že se naše holčička narodila s vrozenou vadou srdce. Šlo o defekt septa síní a vícečetný defekt septa komor. Navíc má Maddinka retinopatii prvního stupně.
Celkově jsme byli v nemocnici 54 dnů
Rozhodně náš boj u konce ještě není. Ale člověk musí bojovat. Není den, kdy bych nebyla vděčná, že Maddinka tu může být s námi.
Velké poděkování patří určitě každému z porodnice v Hradci. Opravdu jsou tam lidé se srdcem na pravém místě ❤️
Napsat komentář