Nedoklubko

Když se vám miminko narodí dříve, než čekáte...

  • b
  • Nedoklubko
    • O nás
    • Náš tým
    • Média
      • Videa
      • Podcasty
      • Fotogalerie
    • Stanovy
    • Poučení o ochraně osobních údajů
    • Výroční zprávy
    • EFCNI
  • Aktuálně
  • Jak pomáháme
    • Podpora rodin
    • DVANÁCT SIL – podpora neonatologií
    • Psychologická podpora
    • Publikace
    • Kampaně
    • Akce
    • Podpora výzkumu
  • Pomáhejte s námi
    • Dárcovství
    • Členství
    • Partnerství
      • Naši partneři a firemní dárci
    • Tvoření
    • Sdílení příběhů
    • Objednání v Obchůdku
  • Příběhy rodin
    • 23. – 28. týden
    • 29. – 32. týden
    • 33. – 38. týden
  • Obchůdek
  • Kontakty
22.4.2022

Lékař mi řekl: „Vy už jste bojovala, teď musí on.“

Petra své vyprávění začíná slovy: „První syn se narodil v pátek 13. 3. Třetí patro, pokoj číslo tři. Náhoda nebo osud? Ale nedopadlo to dobře, bylo moc brzo.“ Jak její příběh pokračuje? Má šťastný konec?

A pak jsem znovu otěhotněla a měla naději

Když jsem byla znovu těhotná, pomohlo mi to trošku zapomenout a věřila jsem, že bude vše v pořádku. Jezdila jsem po všech možných vyšetřeních a vypadalo to dobře. V 26. týdnu jsem opět začala krvácet a objevily se bolesti. Jela jsem hned do nemocnice v Havlíčkově Brodě.

Tam se zjistilo, že jsem hodně otevřená a měli jsme letět vrtulníkem do Hradce Králové. Kvůli počasí to nebylo možné a jeli jsme proto sanitkou.

Honzík přišel na svět záhy

Opět jsem měla zánět a druhý den ráno se mi narodil Honzík, moje druhé miminko do dlaně s váhou 980 gramů. Byl Silvestr 2020. Byla jsem šťastná a zároveň měla obrovský strach, co bude dál. Pan doktor mi řekl: „Vy už jste bojovala, teď musí on.“

Honzík bojoval a zvládl to. Byl to zázrak, že měl všechno v pořádku, na to, v jakém týdnu se narodil. Slzy a bolest časem vystřídala radost z toho, jaké dělá pokroky. Jak přibírá, jak dýchá sám bez podpory, jak se učí pít bez sondy…

Skoro po třech měsících jsme si vezli Honzíka  domů

Teď je z něj šikovný, zdravý a spokojený chlapeček.

Tímto bych chtěla poděkovat všem lékařům, sestřičkám, které se o nás starali a při každém pohledu na syna nepřestanu být vděčná. Rodině a přátelům děkuji, že nám pomáhali a stáli při nás.

Rodičům v podobné situaci bych chtěla dodat odvahu a naději. Nikdy se nevzdávejte!

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nedoklubko z.s. V Olšinách 16/82 100 00 Praha 10 IČ: 265 96 784
Nedoklubko je zapsáno ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze sp.zn. L 70369
e-mail: info@nedoklubko.cz, Facebook | YouTube | Newsletter