Viktorija je mladá lékařka, neonatoložka z Ukrajiny. Nemocnice, ve které pracuje, leží na území, které je od začátku invaze Ruska na Ukrajinu pod neustálým ostřelováním, bombardováním. Podělila se s námi o svou zkušenost, která – jak všichni doufáme – bude brzy pouhou vzpomínkou. Vyprávěla nám o fungování porodnice během války.
Viktorija: mladá ukrajinská lékařka
Viktorija je jednou z lékařů – neonatologů, kteří byli v České republice na stáži. Viktorija byla v roce 2019 společně se zdravotní sestrou Lesjou na stáži ve Fakultní nemocnici v Olomouci, na oddělení primáře Lumíra Kantora.
Je lékařkou na novorozeneckém oddělení v nemocnici v Černihově, městě severně od Kyjeva. Od prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu je toto město terčem ruské armády – je pod neustálým ostřelováním, bez přestání bombardováno. Útok zasáhl také městskou porodnici, kde Viktorija pracuje. Budova přišla o všechna okna, poškozeny byly i zdi. Naštěstí je nyní objekt porodnice částečně zrekonstruován na nutnou úroveň – v rámci možností válečného stavu, samozřejmě. Viktorija říká: „V porodnici jsme dlouho byli bez vody a tepla. To velmi komplikovalo situaci. O nějakém pohodlí se u těhotných a rodících žen nedalo ani mluvit,“ a připomíná ještě jeden fakt související s takto ztíženými podmínkami: „Pro nás jako pro personál je velmi těžké dodržet hygienické podmínky a kompenzovat tyto nepříjemnosti, na které v běžném životě, když není válka, nemusíme myslet.“
Zdravotníci zůstávají na svém místě, jsou tu pro pacienty
Na území celého města jsou také problémy s mobilním signálem i internetovým připojením. „Naštěstí, radnice města funguje a lidé jsou v bezpečí v krytech, kde je o ně postaráno i co se týče jídla,“ říká k situaci tamní lékařka. „Zdravotnický personál porodnice vědomě, na základě rozhodnutí svého srdce, zůstává v práci a poskytuje i nadále potřebnou péči ženám i novorozencům,“ vyznává se Viktorija, na které – stejně jako na ostatních zdravotnících – je znát, pod jakým stresem je. Naštěstí si velkou psychickou i emocionální podporu poskytují zdravotníci navzájem. Vědomí toho, že jsou všichni na jedné lodi a jsou v tom spolu, jim velmi pomáhá.
Nemocnice se během války zdravotníkům stala domovem
Viktorija právě prožívá svou nejdelší směnu v životě: „Moje směna začala 24. února 2022, v den, kdy se poprvé střílelo, a trvá dodnes.“ Viktorija, stejně jako mnozí její kolegové, je od té doby stále v nemocnici. Zažili již mnoho ostřelování, nejeden letecký poplach. Od začátku války se v porodnici, kde Viktorija už přes měsíc slouží válečnou směnu, narodilo 134 miminek! Viktorija se dokáže usmát: „Narodila se tu dokonce dvoje dvojčátka a také trojčátka!“
Také za války se rodí děti předčasně
Předčasně narození maličtí novorozenci potřebují speciální péči. Tu jim za normálních okolností ukrajinští neonatologové dokáží poskytnout a zvýšit tak šance na záchranu jejich života. Situace je nyní ale složitá: „Extrémně malí novorozenci potřebují kyslík, aby přežili. Ten ale katastrofálně chybí. Proto se takováto miminka snažíme evakuovat do větší porodnice v Kyjevě, kde snad mají větší šanci přežít.“
Jakýkoliv pohyb po městě je ale velmi riskantní a zdravotníci si to uvědomují, rozhodnutí o evakuaci malého pacienta není proto jednoduché. Navíc, silniční most přes řeku ve směru na Kyjev byl zničen okupanty. Viktorija vzpomíná, jak ona sama přenášela maličké miminko v náručí přes improvizovanou lávku přes řeku, aby ho následně předala zdravotníkům, kteří čekali na druhé straně, aby ho odvezli do kyjevské nemocnice.
Mámy jsou velmi statečné
Těhotné ženy, rodící ženy i ty, které jsou čerstvě po porodu prožívají nepředstavitelný stres, který si jen těžko dokážeme představit. Potvrzuje to i Viktorija: „Když posílám novorozence s matkou domů, vždy jí dávám své telefonní číslo. Připomínám jí, že může kdykoliv zavolat, že jsem tu, abych jí poradila a podpořila jí.“ Ženy jsou podle mladé lékařky statečné a odvážné, což vidí, když po narození přemisťuje novopečené maminky do protileteckého krytu, který v nemocnici je, a kde ženy zůstávají až do propuštění.
Viktorija své vyprávění uzavírá slovy, které vypovídají o síle nejen této mladé lékařky, ale i celé Ukrajiny:
„V této těžké době neustále pracujeme a pevně doufáme v co nejrychlejší konec války a ve vítězství. Zdravotníci, kteří zůstali oddaní práci v porodnici, vždy byli a zůstávají patrioty svého státu, svého lidu. Pevně věříme v naše ozbrojené síly, v naše odvážné bojovníky, kteří brání svou vlast.“
Napsat komentář