„Náš příběh začíná daleko dřív, než se náš syn narodil. Vždy jsem velmi chtěla děti a i kdyby se povedlo třeba hned po škole, tak bych se tomu nebránila. Jenže člověk míní a život mění…“ Napsala nám maminka Klára, která na sdílení svého příběhu nečekala a napsala nám jej hned pár dní po propuštění z porodnice.
První těhotenství skončilo ve 21. týdnu
Vzhledem k nálepce neplodnost, kterou mám, nám nezbylo nic jiného, než podstoupit umělé oplodnění. Povedlo se hned na poprvé a já byla neskutečně šťastná. Celé těhotenství bohužel samá komplikace a nakonec to dopadlo, jak nejhůř mohlo a ve 21. týdnu miminko umřelo. Takže jsme se bohužel nedostali ani na hranici záchrany.
Bála jsem se! A to jsem ještě nevěděla, co mě čeká…
Další pokusy, po překonání největší bolesti, bohužel nevyšly a já si chtěla dát přestávku od kolotoče hormonů. Za tři měsíce od posledního pokusu umělého oplodnění mi k mému překvapení vyšel pozitivní těhotenský test. Strach byl obrovský a to jsem ještě nevěděla, co mě čeká. V 11. týdnu hospitalizace kvůli krvácení. Diagnóza: placenta parevia. Screening v první trimestru vyšel v šedé zóně, takže další strach, ale nakonec po dvou týdnech postižení vyvráceno a já si neskutečně ulevila.
Další masivní krvácení na sebe nenechalo dlouho čekat a ve 24. týdnu opět nemocnice a příčina nezjištěna. 28. týden: opět velké krvácení, kdy mě rovnou nechali převézt do fakultní nemocnice v Ostravě, kde jsou zařízení pro předčasné porody. Tam jsem si tři dny poležela a pustili mě domů a příčina krvácení opět nezjištěna. Krvácení bylo vždycky strašně silné, ale během pár hodin ustoupilo, tak nikdo nevěděl, co se děje.
…a opět krvácení a zase převoz do Ostravy
Byla jsem hlídána mým doktorem a každý týden jsem chodila na kontrolu, kde mi bylo zjištěno i zkracování čípku. Cele těhotenství jsem proležela, brala léky, jenže nic z toho nepomohlo. Ve 30+2 týdnu těhotenství jsem ráno doma začala zase moc krvácet. Přijela pro mě sanitka a odvezla mě do nemocnice, kde se jim to vůbec nelíbilo a uvažovali o císaři, jenže naše nemocnice není zařízená pro předčasně narozené děti. Takže mě opět nechali převézt do Ostravy. Problém opět nezjištěn. Slíbili mi, že pokud by se to do rána zlepšilo, tak by mě pustili domů.
Naštěstí přišel druhý den ráno úžasný pan doktor a pořádně se podíval na všechny výsledky a prostě se mu to nezdálo.
Až během císařského řezu odhalili příčinu krvácení
Nakonec po našem rozhovoru a konziliu s dalšími doktory se rozhodli provést císařský řez. Tak se naše životní láska narodila hodinu poté 15. 10. 2021 ve 30+3 týdnu s 1 650 gramy a 42 cm. A sám plakal! Během císařského řezu zjistili příčinu krvácení a to abrupce placenty v takovém místě, kde to ani ultrazvuk neukázal a bylo to tak tak.
Tímto bych moc chtěla poděkovat panu doktorovi Špačkovi, že si dal záležet a nenechal mě jen tak odejít domů.
Malý je velký bojovník!
V inkubátoru byl týden jen na CPAPu bez jakýchkoliv komplikací. Po týdnu ho převezli na intermediární péči, kde byl další tři týdny. Během té doby prodělal střevní infekci, kdy musel dostávat antibiotika a nakonec i krevní transfuzi. Ze všeho se dostal a jak to šlo, tak mě přijali na pokoj a malého jsem měla u sebe. Od tama nás za necelé týden pustili domů. V nemocnici jsme byli 5 týdnu a dnes je to třetí den, co jsme doma a já si to neskutečně užívám i přes ten velký strach, který samozřejmě mám, že už nemám kolem sebe lékaře a sestřičky.
Nejvíce bych z lékařů chtěla poděkovat paní doktorce Strnadlové, která malého měla na starost hned od začátku jeho pobytu na IMP, a také paní doktorce Matyáštíkové, která se o nás starala, když si malý procházel infekci a dodávala mi sílu to překonat a byla moc ochotná odpovídat na mé jakkoli hloupé otázky. Sestřičky jsou tam všechny úžasné, ale my si nejvíce oblíbili sestřičku Královou, která si se mnou povídala pokaždé, když byla u malého a když jsem chtěla, zavolala mi doktorku i později večer. Byla můj anděl.
Můj příběh je dlouhý, ale cesta k mému synovi byla ještě delší. Každému rodiči přeji plno sil a víry, protože ta je třeba. Děkuji fakultní nemocnici v Ostravě za nadstandardní péči o předčasně narozené děti a všechny strážné anděly, kteří se tam starají o všechna miminka. Děkuji za mého syna!
Napsat komentář