Virus RSV – velký nepřítel maličkých dětí

Autor: MUDr. Vladimír Mišuth
Zástupce primáře pro léčebnou péči
Novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice Olomouc

Podle aktuálních poznatků existuje až 200 různých typů virů, které mohou vyvolat onemocnění dýchacích cest. Mezi nejrozšířenější a nejobávanější patří virus RSV (respirační syncytiální virus). Právě infekce virem RSV je nejčastějším důvodem hospitalizace pro onemocnění dolních cest dýchacích ve věkové skupině dětí mladších 5 let.

Šíření infekce RSV

RSV infekce má v našich klimatických podmínkách sezónní charakter, nejvíce se vyskytuje v období od října do dubna, kdy hovoříme o tzv. RSV sezóně. Bohužel po prodělaném onemocnění nevzniká imunitní ochrana, tedy existuje riziko, že člověk může onemocnět virem RSV i vícekrát do roka. Infekce virem RSV má typický průběh kapénkové infekce. Do organismu může vstupovat přes sliznici dýchacích cest (nos, nosohltan) nebo očí. Zdrojem nákazy bývá nemocný člověk. Virus se šíří smrkáním a kašláním do okolí v podobě kapének, které dolétnou někdy až do vzdálenosti 2 metrů. Mezi nejvýznamnější faktory přenosu tohoto viru na další osoby patří ruce nemocného. Vlivem jejich kontaktu s dětskou postýlkou, hračkami nebo ručníky se nákaza dál šíří. Na těchto předmětech dokáže RSV přežívat až desítky hodin.

Průběh RSV infekce

U většiny populace probíhá infekce virem RSV jako klasické nachlazení, jedno z mnoha, které během zimního období proděláme.

Velmi rizikovou skupinou, u které může mít RSV onemocnění těžší průběh, jsou děti, a to zejména:

• děti předčasně narozené,
• děti s chronickým plicním onemocněním (nejčastěji děti s bronchopulmonální dysplázií),
• děti s vrozenou srdeční vadou,
• děti se závažnými poruchami imunity.

Podle dostupných údajů velká většina dětí prodělá infekci RSV do svých 2 let. Kromě kašle, teploty, sekrece z nosu, nechutenství a malátnosti dochází často u této věkové kategorie i k postižení dolních cest dýchacích. Děti mají tyto části dýchacího systému přirozeně anatomicky užší. Infekce způsobuje destrukci povrchové výstelky dýchacích cest (tzv. epitelu). Následně dochází k zánětlivé reakci, která způsobuje ztluštění stěny dýchacích cest, a tím se ještě více ztěžuje přenos kyslíku z dýchacího systému do plicních cév. Oba tyto faktory způsobují poruchu výměny plynů v plicích a tím i pokles hladiny kyslíku v krvi. Dle různých studií dochází u 25‒40 % dětí infikovaných virem RSV k rozvoji bronchiolitidy (zánětu plicních průdušinek) nebo pneumonie (zánětu plic) a u 5‒20 % těchto dětí onemocnění vyžaduje hospitalizaci (z toho je většina dětí mladších 6 měsíců), někdy je třeba i umělá plicní ventilace.

Mezi nejsilnější rizikové faktory hospitalizace předčasně narozených dětí z důvodu RSV patří:

• věk dítěte do 6 měsíců na začátku RSV sezóny,
• sourozenci v předškolním a školním věku v rodině,
• kouření rodinných příslušníků nebo kouření matky v těhotenství.

Léčba RSV infekce

Terapie onemocnění RSV je pouze symptomatická. V současnosti neexistuje účinná cílená léčba, která by zneškodnila přímo virus (tzv. antivirotikum). Podávají se léky na snížení teploty – antipyretika. Nedílnou součástí terapie je inhalační léčba v podobě sprejů, které podporují roztažení průdušek. Při poruchách okysličování organismu je nutná terapie kyslíkem, umělá plicní ventilace a v krajním případě i tzv. mimotělní oxygenace (ECMO). Děti, které prodělají bronchiolitidu, jsou v dalších letech ohroženy vznikem bronchiálního astmatu. Infekce virem RSV v časném věku je proto závažné onemocnění, které může negativně ovlivnit vývoj zdravotního stavu dítěte v dalších letech života.

Prevence neboli předcházení nemoci

Vždy je lepší nemoci předcházet než s ní bojovat. Virus RSV je velmi nakažlivý a především v zimních měsících se dokáže šířit mezi lidmi vysokou rychlostí. Zde jsou doporučení, která mohou riziko vzniku RSV onemocnění u dětí snížit:

• často a důkladně si umývejte ruce (po dobu 15–20 sekund) vodou a mýdlem po každém návratu domů nebo před každou manipulací s miminkem,
• nekuřte v blízkosti dítěte, resp. ve společných prostorech. Pokud kouříte, tak si po kouření nezapomeňte umýt ruce,
• nesdílejte nádobí (hrnek, talíře, příbory) doma s ostatními,
• pokud máte příznaky nachlazení, netřete si oči a nos v blízkosti miminka, omezte těsný kontakt s ním (líbání, mazlení),
• pokud kýcháte nebo kašlete, zakrývejte si pusu kapesníkem nebo rouškou,
• vyvarujte se pobytu s miminkem v přelidněných prostorech (nákupní centra),
• zamezte kontaktu s vaším miminkem osobám, které mají známky nachlazení,
• kojení snižuje riziko onemocnění RSV.

Pokud si osvojíte těchto pár principů, může to vašim dětem ušetřit mnoho trápení.

Důležitou formou prevence RSV onemocnění u rizikových skupin dětí je tzv. RSV imunoprofylaxe. Zjednodušeně lze říci, že během imunoprofylaxe dětem účinně a rychle zprostředkováváme efektní protilátkovou ochranu proti RSV infekci. V pravidelných měsíčních intervalech se do stehenního svalu aplikují laboratorně připravené protilátky, které účinkují přímo proti viru RSV. Protilátky jsou dodávané v injekční formě. Vzhledem k tomu, že se podávají pícháním, tak se často této formě aplikace mylně říká očkování. O pravé očkování se ale nejedná. Během pravého očkování se stimuluje imunitní systém dítěte, aby si sám vytvořil protilátky, tedy ochranu proti konkrétní nemoci, proti které se očkuje. Naproti tomu imunoprofylaxe šetří imunitní systém nezralého miminka tím, že se protilátky dodávají do těla v již hotové formě. Po aplikaci do stehenního svalu se postupně uvolňují do krve dítěte, kde jsou ihned připraveny plnit svoji práci – chránit před virem RSV. Zhruba po měsíci hladina takto dodaných protilátek v krvi klesá, proto se musí aplikace zopakovat. V období největšího výskytu viru (od listopadu do března) provádíme celkem 5 aplikací protilátek proti RSV viru.

K této metodě prevence, tedy k RSV imunoprofylaxi, jsou zvané děti s vysokým rizikem vzniku RSV onemocnění, které mohou být ohrožené i komplikacemi po prodělané nemoci (pískoty a astma v pozdějším věku). Indikovat tuto imunoprofylaxi proti RSV infekci může pouze lékař s patřičnou odborností:

• neonatolog z perinatologického centra, kterých je v České republice aktuálně 12,
• dětský pneumolog z dětského pneumologického centra, kterých je celkem 6,
• dětský kardiolog z dětského kardiologického centra, která jsou 3.

Na těchto pracovištích následně probíhá i samotná imunoprofylaxe, a to v období od listopadu do března následujícího kalendářního roku.

Co je důležité si zapamatovat na závěr

Infekce virem RSV je hlavně během zimního období poměrně časté onemocnění, které mnohokrát proděláme v podobě „běžného nachlazení“. Ale u rizikových skupin dětí nemusí mít toto onemocnění lehký průběh. Může si vyžádat hospitalizaci, někdy i umělou plicní ventilaci a často s sebou nese i riziko vzniku dlouhodobých komplikací. Proto je tak důležité nemoci předcházet třeba tím, že si osvojíme základní hygienická pravidla, jako je správné mytí rukou. Ohrožené děti, tedy předčasně narozené děti, děti s chronickým onemocněním dýchacích cest nebo děti s vrozenou srdeční vadou, které splňují schválená indikační kritéria, jsou svým lékařem doporučeny k imunoprofylaxi RSV.

Vždy je nemoci lepší předcházet než s ní bojovat.

Autor textu: MUDr. Vladimir Mišuth pracuje na novorozeneckém odděleni Fakultní Nemocnice Olomouc od roku 2010. Velice si váží  práce ve skvělém týmu, který je na oddělení mezi lékaři i sestrami vytvořen.  Poslední dobou se mimo jiné spolu s kolegy věnuje rozvoji ambulantní péče pro všechny novorozence v rámci Olomouckého kraje. Je ženatý, má tři děti a mezi jeho záliby patří jízda na kole, turistika, hudba a volný čas strávený spolu s rodinou.