Květen 2019: Běh pro miminka do dlaně hlavního města Prahy. Nepřehlédnutelný byl tým s tričky s nápisem „Tým Robina Hesse“. Oblékli si je běžci, kteří přišli podpořit neonatologii v pražské motolské nemocnici, ale hlavně malého Robinka, který právě tam zrovna bojoval o své místo na světě. Jak to tehdy vše bylo? Povídaly jsme si o tom s maminkou malého bojovníka paní Gabrielou Hessovou.
Gabrielo, vy jste před dvěma lety předčasně porodila syna Robina. Jak se to tehdy stalo?
Těhotenství probíhalo normálně, vše bylo v pořádku. Ve 23. týdnu jsem ale onemocněla a měla jsem šílený kašel. Do toho jsem začala krvácet. Pro jistotu jsem šla do nemocnice na pohotovost a tam mi bylo řečeno, že to je zřejmě tím úporným kašlem. Také můj gynekolog mi později po prohlídce potvrdil, že je vše v pořádku, že mám jen menší zánět.
Ale nebylo to tak. Problémy neodezněly…
Po týdenní léčbě se nic nelepšilo a já jsem naopak ještě víc krvácela. K tomu jsem začala mít v noci ze jakoby kontrakce. Bolest přicházela po asi 4 až 6 minutách… Jeli jsme tedy raději opět na pohotovost do nemocnice. Tam mě doktor uklidnil, že to nic není, že všechno je v pořádku a na kontrakce je ještě brzy. Monitor, na který mě napojili, nic nezaznamenal.
Jenže to kontrakce byly, že?
Ano. Byly to kontrakce. Dva dny na to jsem akutní sekcí kvůli abrupci placenty porodila. Syn se narodil ve 25. týdnu těhotenství s porodní hmotností 830 gramů… A začal boj o život!
Na co jste myslela? Jaké byly pocity? Co se vám honilo hlavou?
Před porodem jsem se upínala k tomu, že se to hlavně musí nějak zastavit, protože teď ještě rodit nemůžu. A po porodu jsem přemýšlela nad tím, co všechno se může stát, ale žila jsem v takový svojí optimistický bublině, že to prostě musí dát. Nechtěla jsem znát žádný hrozivý statistiky. Věřila jsem, že zrovna naše miminko to zvládne.
Vzpomenete si, kdy jste poprvé slyšela o Nedoklubku?
O Nedoklubku jsem se dozvěděla pár dní před porodem, když jsem na internetu zjišťovala, od kdy má předčasně narozené dítě šanci na přežití. Vyskočily tam na mě příběhy, ze kterých jsem pochopila, že ve 24. týdnu, ve kterém jsem tehdy byla, je fakt lepší neporodit…
Četla jsem příběhy porodů v různých týdnech a byla jsem ráda za pozitivní konce. Většina jiných stránek zabývajících se nedonošenými dětmi většinou pozitivní vůbec nebyla. Nedoklubko s příběhy pro mě byly v té chvíli vlastně jedinou vidinou toho, že může všechno skončit i dobře.
Na začátku května 2019 se v Praze v Oboře Hvězda běžel velký Běh pro miminka do dlaně hl. města Prahy. A váš syn tam měl snad největší běžecký tým, přestože sám byl ještě v inkubátoru. Jak se to stalo?
Jednou jsem stála u inkubátoru, když za mnou přišla synova ošetřující doktorka a ptala se mě, jestli poběžíme běh pro Nedoklubko. Odpověděla jsem, že já ještě běžet nemůžu… Doktorka s úsměvem namítla, že to nevadí, že můžu jít alespoň na tu procházku, nebo může běžet manžel.
A co vy na to, Gabrielo? Jaká byla vaše odpověď?
Začala jsem nad tím přemýšlet a říkala jsem si: „Já sice běžet nemůžu, ale moji blízcí, kamarádi, kteří ví, že jsem již porodila, se pořád ptají, jestli pro mě můžou něco udělat.“ A pak mi to došlo, můžou!! Poběží za Robínka a zároveň podpoří něco, co má smysl.
To byl nápad!!!:-) Jak se ale pak podařilo vše zrealizovat?
Vytvořila jsem událost na sociální síti a pozvala přátele. Skoro všichni s účastí souhlasili. Kdo byl daleko, tak si aspoň koupil registraci, i když ji nemohl využít. Kdo měl nějaký jiný program, zrušil ho a běžel. Ten, kdo byl nemocný, přišel aspoň na místo, aby vhodil startovné v podobě srdíčka do připravené nádoby. Našli se i tací, kteří nenávidí běhání, ale hecli se, i když po cestě třeba málem vypustili duši…
Vaši přátelé byli tehdy u Hvězdy vidět! Pamatujeme si to všechny z Nedoklubka…
Jako překvapení nám udělali trička se speciálním logem. Byla jsem na ně hrozně hrdá! Zároveň jsem byla skutečně šťastná, že jsme s manželem za život potkali tolik skvělých lidí. Vlastně mě to pořád dojímá. Byla jsem přesvědčená, že tu obrovskou energii musí Robínek cítit.
A cítil? Jak se mu tehdy v inkubátoru dařilo, když za něj běžel tak obrovský tým?
Jasně, že to cítil! Den po běhu ho po dvou měsících na JIRP přesunuli na JIP!
I my v Nedoklubku jsme na vás a vašeho Robinka hodně mysleli!
Přístup Nedoklubka byl skvělý. Měla jsem pocit, že Robínkovi všichni ze srdce fandí, jakoby ho znali.
Zvítězil váš tým?
V mých očích zvítězil každý z týmu Robin! úsměv
…váš syn zvítězil! Kdy jste šli domů?
Šli jsme domů přesně po 100 dnech po porodu.
Jak se má Robin dnes?
Nedávno oslavil 2. narozeniny a myslím, že se má skvěle. Je trošku menší a drobnější, ale jinak je to veselý chlapeček, co se rád mazlí a blbne se svým starším bráškou. Nikdo by nepoznal co má za sebou.
Jdete letos procházku nebo dokonce běžíte pro miminka do dlaně?
Já určitě poběžím. Sice nejsem žádný sportovec, ale když jsou ty malý miminka takový bojovníčci, tak musím taky zabojovat! Určitě se přidají i oba synové i manžel.
Super, Gabrielo! Děkujeme a těšíme se na vaše fotky z letošního běhu!
ZAREGISTRUJTE SE NA LETOŠNÍ BĚH A PROCHÁZKU PRO MIMINKA DO DLANĚ
Napsat komentář