Paní doktorka Magdalena Chvílová Weberová, primářka dětského oddělení v havlíčkobrodské nemocnici, je velkou propagátorkou kojení a bondingu. Její specializací je péče o předčasně narozené děti. Je jednou z autorů knihy „Velká česká kniha o matce a dítěti“, konkrétně kapitol, věnovaných kojení a péči o dítě. Společně s MUDr. Danielou Markovou nedávnou vydala knihu s názvem „Předčasně narozené dítě – Následná péče kdy začíná a kdy končí“. Napsala také příručku o kojení a souvisejících věcech pro rodiče předčasně narozených dětí: „Kojení je hledání cesty k sobě navzájem“ .
Extrémně a těžce nezralí novorozenci mívají větší nároky na energii a obsah živin, než donošení novorozenci a odstříkané mateřské mléko, určené pro jejich výživu, se často musí obohacovat (fortifikovat) speciálními přípravky. Je nutné v této praxi pokračovat i při dosažení plného kojení? Pokud ano, jakým způsobem?
Obvykle se mléko obohacuje po tu dobu, než je dítě schopné vypít daný nutný objem z prsu. Obvykle je to dosažení plného kojení, kdy si miminko reguluje příjem potravy dle vlastní potřeby. Je nutné sledovat určité ukazatele dostatečné výživy a růstové parametry. Dítě by nemělo růst a přibývat extrémně rychle, neboť velké přírůstky mohou mít dopad do programování energetický cest do dalšího dětství.
U dětí extrémně nedonošených, které mohou mít větší nároky na energie z důvodu růstu či dechové námahy je vhodné zajistit větší dodávku energie a dalších prvků, včetně bílkovin. Je ale nutné si uvědomit, že růstové a energetické nároky kojence jsou již jiné než dítěte, které v inkubátoru dožívá týdny do termínu. Při plném kojení je nutné fortifikaci velmi zvažovat a nastavit ji dle aktuálních potřeb dítěte – tzn. dle rychlosti růstu a biochemických a metabolických ukazatelů. (=individualizovaná fortifikace). Plně kojenému dítěti lze alternativním způsobem – ideálně cévkou u prsu – podat část mámina mléka obohaceného o fortifikát. Systematická sledování dětí krmených při plném kojení fortifikovaným mlékem ale nebyl přesvědčivě prokázán. (Cochrane databáze 2013)
Někteří novorozenci mají velice komplikovaný start do života a domů z neonatologického oddělení odcházejí s kyslíkovou terapií, nebo dokonce se zavedenou tracheostomií a domácí umělou plicní ventilací. Je možné dosáhnout alespoň částečného kojení i u takto nemocných pacientů? Existují nějaké speciální techniky nebo polohy při kojení pro děti s domácí kyslíkovou terapií?
Dítě na O2 (domácí oxygenoterapie) kojit lze. Sání a kojení není náročnější, je ale nutné důsledně respektovat správnou techniku kojení. A pokud dítko nemá dostatek sil na plné kojení, lze alternativně dokrmit cévkou u prsu odstříkaným (individualizovaně fortifikovaným) mlékem matky.
Jsou onemocnění, nebo stavy u novorozence, kdy není výživa mateřským mlékem doporučována?
Kontraindikace kojení je u těchto dětí:
- absolutní u dětí s galaktosémií – vrozená vada zpracování mléčného cukru
- částečná u dětí s fenylketonurií
- u dětí matek infikovaných HIV/AIDS – v našich podmínkách
- užívání drog – neplatí absolutně
Pak jsou některé skupiny léků – není jich mnoho – kdy je kojení na dobu užívání léku, nebo provedení výkonu zakázané, ale maminka může v kojení pokračovat po ukončení léčby.
Maminky mají často obavy, pokud jsou samy nemocné a berou léky, zda mohou kojit. V příbalových letácích mnoha běžných léků se píše, že nejsou známy účinky na plod a kojené dítě. Jak to tedy je?
Tato situace je častá. Maminka pak rozhoduje, zda lék užije nebo ne. Pokud se rozhodne neužít, tak může ohrozit své zdraví. A ona musí pro své nedonošeňátko zůstat zdravá. Pokud se rozhodne užívat lék, zbytečně odstavuje dítě, nebo odstříkává a mléko vylévá. Pak se zase naruší laktace. Někdy si mimi zvykne na jinou chuť stravy a jiný způsob a při opětovném kojení pak může u prsu „zlobit“. Maminku, která těžce bojovala týdny o kojení, to může velmi rozrušovat a stresovat. Rozpor v příbalových letácích je běžný. NEJSOU prováděny studie na kojících matkách. Rozumné je dotázat se na laktační poradce v nemocnici, nebo na www.lali.cz, kde mají databázi léků, které jsou u kojení nevhodné a které se musí u kojení vynechat. Těchto léků je ale minimum.
Je možné ovlivnit složení nebo energetickou hodnotu mateřského mléka nějakou speciální dietou?
Speciální diety nejsou třeba. Je důležité, aby strava matky byla racionální s dostatkem vitamínů a dobře „poskládaných živin“, prokázaný je význam jódu, nenasycených mastných kyselin v mořské potravě a dostatek vitamínů. Složení mateřského mléka respektuje potřeby dítěte, jde o aktivní proces, který vytváří mléko na míru dítěti. Mateřské mléko se mění během dne i v čase. Jiné složení má kolostrum i mléko trvalé, jiné složení je prokázáno u matek nezralých dětí. Kojení je dialog mezi mámou a nezralým miminkem. Dítě dotekem těla a pusinkou informuje mámin prs a tělo o své potřebě a prs aktivně dotváří složení mléka. Nejde jen o kalorickou vydatnost a obsah živin, ale především se jedná o komplex biologicky aktivních (živých) informací pro regulaci (imunomodulace a neuromodulace) zrání dítěte. Mateřské mléko nejlépe podporuje dozrávání nervového systému nedonošeného dítěte. To je zásadní pro velmi zranitelné období a dobu, kdy dítě mělo v klidu zrát v hloubi mámina těla. Kmenové buňky v mateřském mléce mohou opravit některá zranění, které vzniklo nutnou a život zachraňující léčbou nedonošeného dítěte.
Mateřské mléko znamená mnohotvárnou komunikaci, bezpečí, teplo a ochranu. Je zásadní pro zdravé formování bakteriálního osídlení střeva. To má mnohotvárné dopady na vývoj a celoživotní zdraví.
Kojení by mělo být výhradní výživou kojenců nejméně do 6. měsíce života. Jak je to s nedonošenými dětmi. Počítá se biologický, nebo korigovaný věk?
Dle doporučení pracovní skupiny pro výživu kojenců a malých dětí MZČR z roku 2013 lze postupovat v zavádění solidní stravy (tedy příkrmů) u nezralých dětí takto:
„Pro zavádění příkrmu by každé nedonošené dítě (narozené před 37. týdnem těhotenství) mělo být posuzováno individuálně. Obecně je doporučováno u nedonošených dětí zavádět příkrm 5-8 měsíců od data jejich skutečného narození, popř. vyčkat se zaváděním příkrmu na dobu 3 měsíce po očekávaném termínu porodu, kdy mají dostatečné motorické dovednosti.“ Jinak řečeno, příkrm může (ne musí) být zaváděn po 5. měsíci kalendářního věku. Je nutné ale vzít „rozum do hrsti“ pokud se dítě narodilo ve 24. – 25. týdnu, tak ve věku 5 měsíců kalendářního věku je teprve měsíc až měsíc a půl „staré“ od termínu porodu ( tedy 1,5 měs. korigovaného věku). Toto dítě jistě nebude motoricky – tedy pohybově a koordinačně – vyzrálé na zavedení příkrmu. U tohoto dítěte je nutné počítat až 8. měsíc (případně o něco více) kalendářního věku (tedy 4. a více korigovaného). Tuto situaci by měl individuálně posoudit zkušený lékař, který zná i další souvislosti a obtíže vývoje tak těžce nezralého dítěte.
Je rozdíl mezi krmením vlastním odstříkaným mlékem a kojením? Má význam učit pít z prsu nedonošené dítě, které se již naučilo sát ze stříkačky?
Rozdíl je jistě a velký. Kojení je sání prsu – živé a s dítětem „komunikující“ tkáně matčina těla. Už sám způsob sání, veškeré pohyby pusinkou, napětí tvářového svalstva, rtů, svalů jazyka je jiné. A to zásadně jiné. Je jiná práce čelisti, jiná poloha těla v prostoru, jiné nastavení svalů polykání a dýchání a celého těla vůči gravitaci. Jiná je míra podtlaku v pusince při sání a jiná je koordinace sání, polknutí a dýchání. Důsledkem jsou „scestné“ informace do zrání svalů obličeje a úst, které pak mají za úkol zvládat správnou mluvu. Mohou být častější poruchy skusu. Následkem se i jinak formuje dutina ústní a nosní s dopadem na dýchání (což vadí zvláště nezralým dětem). To platí velmi významně o láhvi a dudlíku a v menší míře i o sání ze stříkačky, zvláště saje-li dítě jen konus stříkačky nebo je mu mléko vstřikováno mezi čelisti do míst, kam při sání z prsu mléko obvykle neteče. Z prsu saje dítě mléko optimálně „připravené“ mámou. Plné protilátek, komponent obranyschopnosti, kmenových buněk a živin. Každá manipulace s mlékem matky vede ke ztrátě části zásadně důležitých komponent obranyschopnosti. Přímým kontaktem pusinky dítěte na bradavku mámy je tělo matky informováno o potřebách dítěte bezprostředně a informuje matku o bakteriálním osídlení úst. Maminka pak může „úplně na objednávku“ dítěti do mléka posílat nutné ochranné faktory
Co ale s tím, když se miminko už naučilo pít z lahve? Jde s tím ještě něco dělat?
Pokud je maminka ochotná, má trpělivost a pochopení pro potřeby dítěte je jistě velmi vhodné pokusit se „přecvičit“ dítě ze stříkačky (i láhve a dudlíku) na sání z prsu. Bývá to dost pracné, ale význam pro dítě je dalekosáhlý. Takové dítě je pak obvykle déle kojeno, než kdyby maminka odsávala a krmila stříkačkou.
Napsat komentář