„Dobrý den, chtěla bych se podělit s Vámi a s rodinami jež potkal osud být maminkou a tatínkem miminka do dlaně,“ stálo na začátku emailu od maminky Diany. I vy si nyní můžete přečíst její příběh o tom, jak přišla na svět její dcerka Anežka. O celé dva měsíce před termínem…
Konečně jsem byla těhotná!
S přítelem jsme se o miminko snažili rok a půl, všechny testy, které jsme podstoupili, byly v pořádku… 27. 1. 2020 jsem na těhotenském testu, po týdenním zpoždění menstruace, viděla dvě vysněné čárky! Radost byla neskutečná, kontrola na gynekologii mě trochu uzemnila, doktor tam nic neviděl, jen zvětšenou sliznici a hned podotkl, že to může být mimoděložní těhotenství… Takže doporučil vyčkat 14 dní a pak uvidíme. Bylo to dlouhých 14 dnů a my s přítelem hladili bříško a říkali mu, že to bude v pořádku, že vše zvládneme.
Vše bylo v pořádku. Těhotenství jsem si užívala
Ta neskutečná radost, když jsem si z kontroly nesla obrázek z ultrazvuku naší fazolky! V práci mi vyšli vstříc. Pracuji jako pracovník v sociálních službách v domově pro seniory, byla jsem tam jen do třetího měsíce… Těhotenství bylo ukázkové, žádné bolesti, kdybych neměla fotky z ultrazvuků, rostoucí bříško a později necítila pohyby miminka, ani bych nevěděla, že jsem těhotná 🙂
V 30. týdnu na posledním screeningu se potvrdila holčička a my se naší Anežky nemohli dočkat.
V noci mi z ničeho nic praskla voda
Když jsem byla na poslední kontrole u gynekologa, byla středa 5. 8. 2020, a doktor potvrdil, že vše je v pořádku a domluvíme se na další kontrolu, jenže k té už nestihlo dojít… V pátek 7. 8. v noci mi praskla voda. Měla jsem neskutečný strach! Říkala jsem si: „Vždyť je brzo!“ Snažila jsem se zachovat klidnou hlavu… Přítel zrovna přijel z práce, tak říkám: „Počkej dole, jedeme do porodnice.“ V chrudimské porodnici nám řekli, že pojedu sanitou do Pardubic, jelikož jsme na Chrudim byli malí (miminka přijímají od 36. týdne).Kapačky, kortikoidy a doufání
V Pardubicích si mě nechali, dostala jsem hned kapačky na udržení a píchali mi kortikoidy na dozrání plic miminka. Byl to pro všechny z rodiny nejdelší víkend, samé monitory a my nevěděli, co bude dál. V neděli večer byla poslední dávka kortikoidů a vyndali mi kapačky na udržení, aby se porod rozběhl. V pondělí dopoledne to začalo. Pro mě bylo nejdůležitější, abychom to obě zvládly! Jako prvorodička jsem měla obrovský strach… V 11 hodin přišly častější kontrakce, přítel stihl přijet včas. Porod byl úžasný, a to díky skvělému týmu doktorů a sester. Za to jim patří velké díky! A taky samozřejmě přítelovi, který mi byl celou dobu oporou… Anežka se narodila ve 32+2 týdnu těhotenství.
Dcerka vše krásně zvládala
Když Anežka v 13:18 vykoukla, první na co jsem se ptala bylo, zda je v pořádku. A pak mi jí přiložili, ač na chvíli, protože následovalo čištění dutin a podobně. Bylo to úžasný a já byla na naší holčičku moc pyšná. Vážila 1, 86 kg a měřila 42 cm. V inkubátoru byla 14 dní a jediné, co potřebovala, byla sonda, jelikož se při papání unavila… Pak když už byla v postýlce a s semnou na pokoji na oddělení IMP, tak si vytrhla sondu, aby nám ukázala, že to zvládne bez ní. A zvládala, šikulka!Opět děkuji za skvělý přístup sestřiček a doktorů na tomto oddělení. Moc rádi na ně vzpomínáme…
A pak jsme šli konečně domů!
Na začátku září si nás tatínek vezl konečně domů a my jsme ta nejšťastnější rodina. Anežka bude mít už půl roku bio věku a vše krásně zvládá…
Všem rodinám, jež potká předčasné narození miminka, posíláme mnoho sil. Věřte, že ty děti nám dodávají tu energii! A zvládnou to a Vy s nimi!
Napsat komentář