JIP (jednotka intenzivní péče, někde pojmenovaná jako ARO novorozenců, jinde RES – všechny tyto názvy však vyjadřují totéž) je specializované oddělení, kde poskytnou vašemu miminku veškerou potřebnou péči.
Při prvním příchodu na oddělení vás jistě napadnou ty nejčernější myšlenky, zvlášť tehdy až uvidíte, kolik hadiček a přístrojů vaše miminko potřebuje. Všude to bude barevně blikat, občas něco zahouká. Čím rychleji se stav miminka zlepšuje, tím rychleji ubývá hadiček a přístrojů z jeho prostředí. Na oddělení budete potkávat sestřičky, lékaře, pomocný personál. Všichni se budou snažit zabezpečit optimální prostředí, aby se vaše miminko co nejdříve stabilizovalo a uzdravilo.
Na oddělení u miminka je velmi důležitá maximální možná „sterilita“ a čistota.
Před vstupem na oddělení si důkladně umyjte a vydezinfikujte ruce.
Nezralé a nemocné děti jsou velmi náchylné k infekcím, které se nejčastěji přenáší právě rukama. Určitě uvidíte, jak si sestřičky i lékaři neustále ruce myjí a dezinfikují. Na některých pracovištích ošetřují děti v rukavicích. Infekce jsou nejčastějšími komplikacemi nezralých dětí na jednotkách intenzivní péče.
Miminka jsou na oddělení uložena v inkubátoru nebo na výhřevné lůžko, které mu pomáhají udržet optimální tělesnou teplotu. Po porodu, dle stupně nezralosti, potřebují teplotu okolního prostředí 34–38 °C. Současně jsou děti pečlivě monitorovány, na monitoru můžete vidět různě barevné křivky a čísla.
Vaše miminko bude mít kolem sebe a na sobě několik hadiček či přístrojů, které na první pohled mohou vypadat až děsivě. Ale všechny tyto věci jsou v danou chvíli nezbytné.
Z pusinky nebo nosíku mu kouká tenká plastová hadička – sonda –, kterou potřebuje k příjmu mléka, protože u nezralých dětí je často sací reflex ještě nedokonalý a může váznout koordinace mezi sáním, dýcháním a polykáním. Touto hadičkou je miminko krmeno mlékem přímo do žaludku.
Nezralé nebo nemocné děti v prvních dnech života často dostávají částečně výživu i infuzemi, jsou to další hadičky, které k miminku vedou. Některé děti mají jen drobné kanylky na končetinách nebo hlavičce, ty více nemocné mají zavedeny katetry do pupečníku, někdy se zavádějí hned po porodu centrální žilní katetry.
Drátek někde pod miminkem slouží ke kontinuálnímu měření kožní teploty.
Velké monitory pak u dětí monitorují hladinu kyslíku v krvi, tzv. saturaci, a srdeční frekvenci, dále dechovou frekvenci, krevní tlak a někdy i další specifické parametry. K tomuto účelu slouží čidlo, které uvidíte červeně svítit na některé z končetin a elektrody nalepené na hrudníčku dítěte.
Čím se miminko narodí dříve, tím má větší pravděpodobnost, že bude po porodu potřebovat nějakou pomoc s dýcháním.
V současné době je snaha nechávat i ty nejmenší děti dýchat spontánně, jen s malou pomocí. Děti mají na hlavičkách různé čepičky a k nim připevněný drobný aparátek vedoucí do nosánku. Hovoříme o nasální CPAP – „cpapíku“. Někdy však je nutné s dýcháním pomoci více a zahájit umělou plicní ventilaci. Pak uvidíte tlustější hadičku vycházející z pusinky napojenou na ventilační přístroj, který dýchání dětem zcela nahrazuje, nebo je částečně podporuje. Jak dlouho bude vaše miminko danou ventilační podporu potřebovat, nelze říct. Mohou to být jednotlivé dny, ale i týdny a měsíce.
Nicméně i když bude kolem vašeho miminka spousta hadiček a přístrojů, zkuste překonat strach a miminko aspoň na chviličku pohladit. Potřebuje vědět, že tam jste s ním a věříte mu. Uvidíte, bude to velmi příjemné.
Nebojte se co nejdříve se vašeho miminka dotknout.
Všechny děti se většinou ošetřují ve 3hodinových intervalech, kdy se přebalují, kontrolují, polohují a krmí. Tento interval vychází z fyziologie donošeného zdravého novorozence, který se také spontánně budí ke krmení nejčastěji po 3 hodinách. Na jednotlivých pracovištích se mohou režimová opatření v drobnostech lišit. Ale jedno je všude společné, snažíme se děti co nejméně vyrušovat, aby měli co nejvíce času a klidu na uzdravení.
Co mi budou všechno vyšetřovat?
Krevní vyšetření
V prvních hodinách a dnech se vyšetřují nejčastěji hladiny cukru a krevních plynů, abychom děti mohli dobře živit a měli jistotu, že se jim dobře dýchá.
Jelikož se velké procento předčasně narozených dětí rodí z důvodu infekce, patří mezi základní vyšetření také vstupní zánětlivé parametry (krevní obraz, CRP, interleukin, prokalcitonin). V pozdějším období se u dětí kontroluje kostní metabolismus, jaterní funkce a sleduje se postupná chudokrevnost, anemie.
Metabolický screening
U všech dětí se mezi 48.–72. hodinou života provádí metabolický screening (odběr z patičky). Z tohoto odběru se zjišťují některé závažné dědičné poruchy metabolismu, onemocnění štítné žlázy, nadledvin a cystická fibróza. Vyšetření trvá až 3 týdny, při patologickém nálezu je informováno oddělení nebo váš praktický lékař. Následně se provádí kontrolní odběr.
U většiny nezralých dětí se provádí kontrolní screening ještě mezi 8.–14. dnem života a po dosažení 1 500 g.
UZV CNS
Ultrazvukové vyšetření mozku se provádí v prvním týdnu života u všech nezralých novorozenců narozených před 34. týdnem těhotenství, další kontroly jsou dle potřeby a nálezu.
Oční vyšetření
Oční vyšetření se na porodnici provádí u všech dětí narozených před 32. týdnem těhotenství většinou ve 3–4 týdnech věku. Další kontroly jsou dle nálezu na očním pozadí.
UZV srdce – echokardiografie
Toto vyšetření se na některých pracovištích provádí u nezralých dětí screeningově, někde pouze v případě záchytu srdečního šelestu či různých klinických známek. Dokáže odhalit srdeční vady, přítomnost otevřené tepenné dučeje či některých funkčních poruch.
Napsat komentář