Kniha Maličké miminko
Praktický průvodce pro rodiče předčasně narozených dětí.
Co mohu udělat já?
- Řekněte si, že uděláte pro dítě vše tak, jak byste chtěla, aby vaši nejbližší jednali s vámi.
- Získávejte informace od zdravotníků. Ptejte se. Seznamte se s neznámem a prohlédněte si ho zevnitř. Zjistíte, že čas je lékem, a poznáte jeho hojivou cenu. Během následujících hodin a dnů projdete mnohokrát jednotkou intenzivní péče, budete hovořit s lékaři a sestrami. Snažte se vstřebávat i atmosféru na JIPce, staňte se její součástí.
- Nepřipouštějte si, že byste tam byla nezvaným hostem. Většina vyspělých neonatologických oddělení je vstřícná a podporuje vztah mezi dítětem a rodiči. Nejen vy potřebujete sestry a lékaře. Ale i zdravotníci potřebují ke své práci rodiče svěřených dětí. Personál předává zkušenosti rodičům. Tím se pomáhá uvedení dítěte do běžného života.
Co se dozvíte od neonatologa?
Od neonatologa se kromě informací o zdravotním stavu vašeho maličkého dozvíte toto:
- Právě nyní nemá smysl hovořit o šancích dítěte na plnohodnotný život. Teď je důležité, aby byl vstup do života co nejúspěšnější a nekomplikovaný. Teď je důležité, aby dítě přežilo a postižení bylo co nejmenší.
- Nemá smysl hned na začátku hovořit o komplikacích a o tom, co se může stát.
- Vy nemůžete za současný stav věcí a nesmíte si klást vinu.
- Lékaři a sestry udělají pro vaše dítě vše, co je v současné době možné.
- Vaše dítě bude mít tu nejlepší péči na světě. Bude mít stejnou startovní čáru jako kterékoliv jiné novorozené dítě.
- Mějte důvěru v personál novorozeneckého oddělení.
- Můžete se zeptat na cokoliv a kdykoliv, protože rozptýlení vašich obav a vaše důvěra je stejně důležitým úkolem jako záchrana vašeho dítěte.
Rozdýchejte svůj strach
Ať jste kdekoliv v nemocnici, před dveřmi JIP, u inkubátoru s vaším dítětem, v čekárně, obraťte svůj pohled do sebe. Soustřeďte se na jediné, co je stále s vámi, na svého věrného společníka – na svůj dech v hrudi. Zhluboka se nadechněte a vydechněte. Soustřeďte se na dech a pomalu ho dostávejte pod svou kontrolu. Cítíte, jak se zklidňuje. Cítíte, jak se stává pravidelný. Cítíte, jak se vám vrací pocit klidu a spolu s nádechem a výdechem navazujete někde v hloubi duše spojení s vůlí k životu.
Dech je brána k biologické podstatě. Když budete mít čas, můžete u sebe nalézt místo, kde máte svoji jiskru života.
- Pohodlně se usaďte s rovnými zády, abyste zajistila volný prostor pro proud vzduchu, který proniká nosními dírkami do krku, pak do průdušek a nakonec až dolů do plic, než se vydá na cestu zpět.
- Soustřeďte se a dvakrát se zhluboka pomalu nadechněte – relaxace začíná.
- V hrudi a ramenou se vám rozhostí příjemný pocit uvolnění a lehkosti. Když budete toto cvičení opakovat, naučíte se vést dech svou pozorností a zaměřit svou pozornost do dechu. Přichází uvolnění. Vaše mysl je jako list plující po hladině, který se houpe nahoru a dolů, jak se pod ním hýbou vlny.
Věřte personálu, který o vaše dítě pečuje
Známe stovky lékařů i sester věnujících svůj život těm nejmenším. Už jen z podstaty svého poslání to jsou většinou lidé velmi citliví a vnímaví.
Na druhé straně i oni mají své soukromé životy. Pravda je, že většinou dokáží být v práci empatickými profesionály a odložit své starosti.
„Přestože máme své osobní životy, pečujeme o ‚naše‘ děti s úctou a láskou. Bereme si jejich příběhy v myšlenkách domů, trápí nás, když se některému nedaří. Snažíme se podporovat rodiče, dodat jim potřebnou sílu. Často navážeme blízký vztah, máme dobrý pocit z toho, když cítíme jejich důvěru. Nerady se loučíme při propuštění dítěte do domácí péče a těší nás, že se rodiče na naše oddělení rádi vrací – ale již jen pochlubit se svou krásnou a rostoucí ratolestí.“
Taťána Tomečková, staniční sestra
Neonatologického oddělení intermediární péče
Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze
Monitory
Monitory nám pomáhají sledovat základní životní funkce. Barvičky na nich nejsou sjednocené, používají se jen k rychlejší orientaci. Monitory nejčastěji sledují toto:
- Počet dechů a jejich hloubku. Upozorňují na apnoi (bezdeší). Norma je 40–60 dechů za minutu. Měří se stejně jako tep srdeční přes elektrody na těle či končetinách.
- Počet srdečních stahů. Normálně je to 120 až 140 úderů za minutu.
- Sycení krve kyslíkem (nebo též saturace hemoglobinu kyslíkem). Hodnoty se udávají v procentech, kdy 100 % je maximum. Není ale vždy žádoucí dosahovat 100% saturace, normy se liší i dle pracoviště nebo stáří dítěte. Snímá se červeným světýlkem umístěným nejčastěji na zápěstí nebo nártu dítěte.
Co může udělat partner?
Jak může pomoci partner, když jsem s naším maličkým miminkem v nemocnici:
- Navštěvujte svou ženu, pokud to možnosti dovolí, každý den.
- Projevte jí podporu.
- Zjistěte si informace o nedonošených dětech. Promyšleně, ne bezhlavě.
- Mluvte s partnerkou, ptejte se, jak jí můžete být nápomocen.
- Navštěvujte pravidelně vaše maličké miminko a oceňte, jaký je bojovník.
- Klokánkujte.
- Čtěte mu.
- Přineste potřebné věci do nemocnice (odsávačku, poporodní kalhotky, …).
- Opakovaně ujišťujte partnerku o své lásce a víře, že vše dobře dopadne.
- Ujišťujte i babičky a dědy a poskytněte jim relevantní informace.
- Připravujte vše potřebné na příchod vaší rodiny domů.
Co mohu udělat já
- Přijměte fakt, že na současném stavu nenesete žádnou vinu.
- Hovořte o svých pocitech, neuzavírejte své emoce uvnitř sebe.
- Upozorněte své okolí na to, že napětí a stres ve vás vyvolává vlny agrese, která se projevuje právě třeba obviňováním sebe či kohokoliv jiného. Vy však právě v tu chvíli nebojujete a neobviňujete právě je, i když to tak může vypadat, ale zlý osud, který mění vaše sny a plány.
- Máte-li v sobě nějaké rány z minulosti, které se nyní vynořily, najděte pomoc psychologa. Tyto znovuzrozené události jsou jako těžké obruče, které svazují vaše tělo a touhu se s osudem poprat. Je třeba je sejmout, je třeba najít vysvětlení, pochopení či odpuštění.
Co mohou udělat prarodiče
Strach a obavy se přenášejí z matky na dítě. Milí prarodiče, uklidněte tedy sebe, staňte se oporou a konejte. Nabídněte pomoc s vařením… V době, kdy vaše dcera bude v nemocnici, bude kojit. Nabídněte pomoc s péčí o domácnost, o miminko atd. Buďte připraveni naslouchat, ale nedělejte žádná rozhodnutí za svoje již dospělé děti.
Tip pro babičky: Upleťte svému vnoučeti první čepičku či ponožky, tak mu můžete v této době nejvíce pomoci.
Korigovaný věk do šesti měsíců
- Začíná používat slabiky, ba, da…
- Používá žvatlání k upoutání pozornosti.
- Směje se nahlas.
- Otočí se za zvukem.
- Umí jíst kašovitou stravu.
Vývoj hry:
- Přendá hračku z ruky do ruky.
- Vše dává do úst a kouše.
- Hraje si s nohama.
Varovné známky špatného vývoje:
- V sedu má kulatá záda.
- Nezdvihne hlavičku.
- Špatně kontroluje pohyby hlavy.
- Nenatáhne ručičky dopředu.
- Při postavení má ztuhlé nohy.
Přichází sebelítost
Přichází sebelítost a spolu s ní pocit osamocení. Často v ordinaci slýchám větu: „Jsem na všechno sama, okolí to vůbec nedochází a já nemám sílu jim to vysvětlovat, a tak jsem v té hrůze a bezmoci uvízlá bez pomoci.“ Manžel zabezpečuje chod domácnosti, chodí do práce a ani netuší, že by měl být ženě nablízku, netuší, že ho žena potřebuje. Ona totiž vysílá signály, že vše zvládá. Ze vztahu se začíná pomalu vytrácet porozumění. Pocit samoty, sebelítost, strach stupňují úzkost, která již sedí přímo v našem srdci, jako byste jí byla plná. Ještě chvíli a to napětí nevydržíte.
Stačí sebemenší zmínka, nedorozumění, záminka a papiňák napětí v ženě praská. Přichází agrese. Hádky, křik, pláč, nepochopení. Muž, který se také s celou situací potýká, také se s ní musí nějak vyrovnat, je najednou vystaven přímému útoku ze strany partnerky, je obviňován, je mu vyčítáno. Agrese v chování často vyvolává stejnou odezvu, též agresi. Napětí se uvolňuje, ale po bouřce nepřichází slunce.
Autoři knihy: doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc., MUDr. Lumír Kantor, Ph.D.
Vydává: Grifart spol. s r.o. www.grifart.cz
Tento „laskavý průvodce“ pomáhá citlivou formou maminkám i tatínkům k lepší orientaci ve zcela nevšední a neočekávané životní situaci, jako je předčasný porod a narození nezralého dítěte. Tento citlivý průvodce poskytuje celou řadu nad zlato cenných rad, jak si udržet vnitřní integritu a být co nejprospěšnější svému předčasně narozenému dítěti. Prof. MUDr. Richard Plavka, CSc.
malickemiminko.cz
Napsat komentář