Miminko najednou buď „chce“ nebo „musí“ nečekaně na svět. Dřív než byl stanoven jeho původní termín porodu. V České republice se ročně narodí až 8 % novorozenců před 37. týdnem těhotenství. Věřte, že na tuto situaci není nikdo připraven.
Předčasný porod dítěte, které ještě není funkčně připravené na život mimo dělohu, je velmi emočně vypjatou situací. Cítíte strach, obavu, pocity viny. Nechápete, jak se to mohlo stát právě vám. Budete stát před velkou životní zkouškou. Hlavou se vám bude honit spousta otázek a jen velmi málo odpovědí. Jak to všechno bude probíhat?
Prostor, který nahradilo ticho, šero, klid a mír maminčina bříška, kde uklidňoval tlukot jejího srdce a ukolébávala její chůze… Místo, kde jsou ta nejmenší miminka závislá na hadičkách. Tam, kde nikdy nekončící melodie zvuků dýchacích přístrojů a monitorů zcela naplňuje prostor. Tam, kde jsou v přítmí vyrovnány průhledné inkubátory v geometrickém, přísném vzorci, v dokonale čistém prostředí, přikryté barevnými přehozy – aby alespoň něco připomínalo dětský svět. Tam, kde vládne nejistota. Tam, kde sídlí strach. Kde se bojíte budoucnosti, ve kterou přesto doufáte…
Místo, kde žádná maminka ani tatínek nechtějí vidět své miminko. Tam, kde se bojíte radovat z úspěchů, protože může přijít prohra. Bojíte se milovat, ale nedokážete se té lásce bránit. Tam se vytvoří to největší pouto a vznikne ta největší láska… Prostor, kde najednou vše pochopíte. Místo, kde nový život slavíte jen pomalu a s obavami. Tam, kde zdravotníci věnují nejen svůj čas, ale i srdce a duši. Tam, kde jsou ta nejkřehčí miminka i jejich rodiče zcela závislí na zdravotnících, kteří jsou tu i pro útěchu, modlitbu, odpovědi… Místo, kde se za pomoci lékařského personálu, za pomoci andělů, dějí zázraky…
Místo, kde jsou ti největší nejmenší hrdinové na světě – tak drobní a křehcí, přesto odvážní a stateční. S nesmírnou úctou jim vzdáváme hold a klaníme se jejich síle a odhodlanosti, kterou nás inspirují a dodávají nám odvahu stát po jejich boku v tom největším boji – boji o život. Cítíte hrdost, když dosahují jeden milník za druhým, překonávají těžké nástrahy a nepřestávají bojovat ani tehdy, když prohrávají. Pouze tam pochopíte, že kouzlo může být i v maličkosti.
Místo, kde prožijete momenty, které by se vám „tam venku“ zdály jako zcela běžné, ale vy si je budete pamatovat už navždy. Místo, kde jsou za zdmi nemocnic psány ty nejsilnější příběhy. Tam, kde pláčou i silní muži. Tam, kde se rodí naděje. Místo, kde se nikdo nechce stávat rodičem. Tam, kde je rodičovství únavné a vyčerpávající. Ty nejstatečnější mámy a ti nejodvážnější tátové se zde – navzdory pochybnostem a obrovskému strachu – poprvé dotknou svého miminka a s roztřesenýma rukama a bušícím srdcem se pouští do péče o své děťátko… I přes všechny ty šňůrky, hadičky a drátky, na kterých nyní závisí jeho život.
To místo, kde víra a láska mohou přemoci strach. Tam, kde odvaha vzejde od těch nejmenších z nejmenších. Tam, kde láska a mír existují i v těch nejděsivějších dnech. Podíváme-li se do očí předčasně narozeného miminka, uvidíme obrovskou jiskru naděje. V ten moment, navzdory všem okolnostem, i přes všechny komplikace, nesnáze a překážky, se zázraky mohou dít. Oddělení neonatologie je místo, kde se zázraky dějí každý den…
Inspirováno textem Peekaboo ICU Baby (USA) „This is the NICU“
Napsat komentář