Maminka Markéta začíná vyprávět, jak na svět přišel její syn Jakub: Náš příběh začíná v srpnu 2019, kdy jsme se s manželem rozhodli, že chceme miminko. Pozitivní těhotenský test na sebe nenechal dlouho čekat, a tak jsme se začali těšit na našeho vysněného květňáčka.
Veškerá vyšetření dopadala dobře a manžel si dělal legraci, že mám těhotenství za odměnu.
Zvrat nastal 3.3. 2020 ve 29+4 týdnu těhotenství. Byla jsem v práci a do nástupu na mateřskou mi chyběly necelé tři týdny. Najednou jsem cítila zvláštní pocit a říkala si, že asi nebude vše v pořádku. Rozhodli jsme se tedy s manželem jet do porodnice do Příbrami, kde jsem chtěla rodit. Tam mi udělali několik testů. Ten na předčasný odtok plodové vody vyšel pozitivně. V tu dobu mě ani nenapadlo, jak velký problém to může být… Protože v Příbrami nejsou vybavení pro porod v takto nízkém týdnu těhotenství, nechali mě převézt do porodnice v Podolí.
Infekce v plodové vodě
Tam následovala další série vyšetření a aplikace kortikoidů na dozrání plic. To nejdůležitější vyšetření byla amniocentéza, která ukázala na infekci v plodové vodě. Doktoři mi tedy přidali další antibiotikum a my doufali, že zabere a budu moci Kubíčka donosit. Každý den jsem netrpělivě vyhlížela vizitu a
čekala na nové informace. Ve čtvrtek, den po zjištění vysokých markerů z aminocentézy, mi doktorka při vizitě řekla, abych radši v pátek nesnídala, protože možná budu muset již zítra rodit císařským řezem. Doktoři se nakonec rozhodli, že dají ještě šanci antibiotikům a v úterý udělají kontrolní amniocentézu. Oddychla jsem si. Nedokázala jsem si představit, že už by měl jít Kubíček na svět. Vždyť je tak malinkatý a ještě má být 9 týdnů v bříšku…
Nastalo úterý a byl čas na kontrolní amnio. Doufala jsem, že antibiotika zabrala a já si vesele poležím několik týdnů na riziku. Výsledek byl však jiný, než jsem doufala… Zánětlivé markery se nesnížily a doktoři po konziliu rozhodli, že již nastal čas, kdy bude lepší, aby se Kubíček narodil. Alespoň jedna zpráva byla pozitivní – Kubík se v bříšku otočil a já mohla rodit normálně.
Kubíček přišel na svět ve 30+6 tt
Ve čtvrtek začali vyvolávat porod. Kubík se narodil 12.3. ve 30+6 tt, v 18:40 s váhou 1 690 gramů. Hned začal plakat a dokonce mi ho doktor položil na chvilku na bříško. Byl to krásný pocit. Potom ho hned odvezli, aby zajistili vše, co bylo třeba. Ještě večer jsem za Kubíčkem šla na RES. Byl tak malinký a krásný, nechtěla jsem od něj odejít. Měl oxymetr, sondu, kanylu a CPAP. Další den jsem za ním opět šla, jakmile to bylo možné. Sestřička mi řekla, že Kubík je moc šikovný, CPAP měl bez přidání kyslíku a ještě v noci mu ho sundali. Jako zázrakem na Kubíka infekce z plodové vody nepřešla.
Z kapacitních důvodů nás čtvrtý den převezli do Thomayerovy nemocnice na rooming in. Kubík už nebyl v inkubátoru, ale jen na vyhřívaném lůžku. Prošel všechna screeningová vyšetření a výsledek vždy zněl – vše v pořádku. Nejdéle jsme bojovali se sondou. Tu se podařilo odstranit až 5 týdnů od narození.
Cesta domů
Několikrát jsem si vzpomněla na slova jednoho pana doktora z Podolí, který mi říkal, že budeme muset být trpěliví a bude nás čekat dlouhá cesta… Domů jsme se vrátili po 44 dlouhých dnech.
Vzhledem k tomu, že toto všechno se odehrávalo v čase, kdy byl vyhlášený nouzový stav z důvodu pandemie Covidu, mě mohl manžel navštívit jen prvních 5 dní na oddělení rizikového těhotenství a pak mohl ještě k porodu. Potom už jsme se neviděli, celou tu dlouhou dobu.
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala veškerému personálu v Podolí, jejich péče byla úžasná.
Napsat komentář