Mé těhotenství probíhalo bez nejmenších potíží. Bylo mi 29 let a s manželem jsme se na miminko těšili a pečlivě připravovali. Šest týdnů před termínem porodu můj gynekolog zjistil, že velikost dítěte není zcela v pořádku a poslal mě do nemocnice, kde těhotenství druhý den ráno ukončili císařským řezem pro nefunkčnost placenty. Náš chlapeček vážil pouhých 1350 g a měřil 41 cm, ale bojoval jak v bříšku, kde neměl zrovna nejlepší podmínky, tak po narození. Krátce po porodu byl napojen na umělou plicní ventilaci a po septickém šoku musel projít léčbou nejrůznějšími antibiotiky. Dvakrát mu byla indikovaná transfuze a následně dlouhodobě podáváno železo. Pro mne bylo
největším štěstím, když jsem mohla svého syna Danečka po měsíci poprvé nakojit. V šestém týdnu, kdy už jsme mysleli, že je z nehoršího venku, Daneček zežloutl, a pro podezření na atrézii žlučových cest jsme byli přeloženi z téměř rodinného prostředí Městské nemocnice Ostrava do motolské nemocnice. Tady se naštěstí atrézie neprokázala, játra byla pouze ucpaná po dlouhodobé léčbě antibiotiky. Ve dvou měsících s váhou 2 200g byl Daneček propuštěn do domácí péče. Již v nemocnici jsme začali s fyzioterapeutickým systémem dle Vojty a cvičili jsme pravidelně do jednoho roku, kdy byl psychomotorický vývoj v normě. Ve třech letech podstoupil náročnou operaci močové trubice. Tento vrozený defekt- penoskrotální hypospádie – nesouvisel s předčasným narozením. Až do desíti let trpěl primární enurézou nocturno /nočním pomočování/.
Mému synovi bude v letošním roce již 11 let, je to krásný, zdravý a stále veselý kluk, kterému těžký vstup do života pomáhá k překonávání překážek. Je to bojovník, který má, i přes středně těžkou sluchovou vadu, která mu byla diagnostikována až v šesti letech, samé jedničky. Je integrován v běžné základní škole. Velmi rád sportuje. Hraje tenis, velmi dobře lyžuje, plave a jezdí na kole. Velmi touží vyhrávat. Myslím, že to nesouvisí jen se znamením býka, ve kterém se narodil, ale především s nutností překonávání překážek již v době před narozením.
Chtěla bych touto cestou povzbudit všechny maminky malých kulíšků. Přeji všem hodně síly a spoustu sluníčka v životě.
Kamila Juříčková
Maminka již velkého kulíška
Paní Kamilo,
Váš příběh mě úplně dojal. Moje dcera má nyní 15 měsíců, narodila se o 7 týdnů dřív a měla přesně jako Váš Daneček 1350g a 41cm. Máme ještě syna, který byl dlouhá léta jedináček a jemu je nyní 11 let. :o) A také má samé jedničky. A do třetice – já jsem za svobodna byla Juříčková. :o))) Jsme od Olomouce.
A v dobrém slova smyslu Vám závidím kojení, to se nám nepodařilo, já jsem celých 7 měsíců odsávala. Bylo to náročné, ale mělo to smysl. :o)
Zdraví
Broňa K.