Tina narozená ve 25. týdnu v roce 1984

Tina, Narozená v 25. Týdnu v r. 1984

Od Anastasie Giannisisové, 

Vytvořeno 18.února, 2012

Příběh Tiny

Moje miminko

Naše miminko bylo počato 1. Července, 1984. Měla se narodit 27. března, 1985. Narodila se ve 25. Týdnu, 15. Prosince, 1984. V nemocnici zůstala tři a půl měsíce a přišla domů tři dny po termínu porodu.

Všechno šlo hladce až do října. Začala jsem cítit bolestivé křeče, ale myslela jsem si, že důvodem je jen samotné těhotenství. Na Den díkůvzdání, 22. listopadu, 1984, jsem začala trošku krvácet. Zavolala jsem lékaři a ten mi řekl, abych ulehla a hned druhý den jela do nemocnice na ultrazvuk. Což jsem udělala a oni zjistili, že mám placenta Praia (vcestné lůžko).

Narození, Pobyt Na Neonatologické Jednotce Intenzivní Péče, Návrat Domů

26. listopadu jsem jela na kontrolu a ten den mi lékař řekl, abych se šetřila, ale nemyslel si, že je třeba se čehokoliv obávat. Řekl, že mohu jít do práce, ale kdybych začala znovu krvácet, musela bych do nemocnice. 27. a 28. Listopadu jsem byla v práci a na cestě z práce domů jsem začala znovu krvácet, tentokrát silně. Zavolala jsem mému lékaři, který řekl, abych jela rovnou do nemocnice. Udělali mi další ultrazvuk a krevní testy. Začala jsem předčasně rodit. Zůstala jsem v nemocnici do 2. Prosince.

Přišla jsem domů a byla upoutána na lůžko. Mohla jsem jít pouze na toaletu a osprchovat se. 3. Prosince jsem začala znovu krvácet, ne už tolik, jako před tím, ale jela jsem znovu do nemocnice, kde si mě nechali do 7. Prosince. Porod se znovu rozjel, doktor mě poslal domů, byla jsem na Ritodrinu, aby došlo k zastavení porodu. Zůstala jsem doma v posteli do 13. Prosince, kdy už jsem měla porodní bolesti každé tři minuty a zase jsem krvácela.

Potřetí jsem se vrátila do nemocnice. Po několika pokusech o zastavení porodu a krvácení se 15. Prosince, 1894 Constantina narodila, vážíc 790 gramů, 1 libru a 12 uncí a měříc 12 palců v 25. týdnu těhotenství. Vzpomínám si, jak doktor říkal, že nebude dost silná, aby plakala. Já jsem ale ani nevěděla, že je vůbec možné, aby přežila. Nikdy předtím jsem neslyšela o předčasně narozených dětech, ani o tom, že dokáží tato miminka zachránit.

Ona ale plakala a bleskurychle ji přenesli z porodního sálu na neonatologickou jednotku intenzivní péče. Viděla jsem jí až druhý den a byla jsem v šoku a zmatená z toho, co se stalo. Trčely z ní všechny možné kabely a hadičky a byla v inkubátoru. Doktoři nám nedávali žádnou naději, řekli nám, že je mnoho scénářů a mnoho věcí se může odvíjet špatně. Hodně jsme se modlili a hodně plakali.

Během dvou týdnů se u ní rozvinul šelest na srdci a PDA (Otevřená Botallova tepenná dučej) a musela být operována. Poprvé jsem jí držela v náruči 30. Prosince, před tím, než byla převezena na operaci. Toho času vážila 1 libru a 3 unce. Měla krvácení do mozku II. stupně, což se vstřebalo, příhody bradykardie a apnoe, několik krevních transfuzí a mysleli si také, že má kolitidu. Byla to velmi dlouhá a obtížná cesta.

Konečně byla pozvolna krmena, nejprve sondou v nose a nakonec z lahve. Odpojena od dýchacího přístroje byla 21.1.1985 a dýchala sama. Od toho okamžiku přibývala plynule na váze a konečně mohla jít domů.

Rada

• Naše Constantina je 27. letá žena, velmi chytrá a absolutně zdravá. Nikdy nepotřebovala žádné speciální léky ani pomůcky nebo něco podobného. Trvalo chvíli, než vše dohnala, dlouho byla malá.
• Tolik děkujeme Bohu. Ona je skutečně zázrak od Něj. Toto se stalo před 27. lety, kdy věci nebyly tak moderní jako dnes.
• Doufám, že tento příběh povzbudí ostatní lidi, kteří jsou postaveni do stejné situace. Zázraky se dějí a Bůh je dobrý. My jsme byli skutečně obdařeni Jeho výsledkem během velmi nejistého období.
• Věřte v Boha!