Připomíná to Sofiinu volbu! Jarka (34), která čekala dvojčata, se musela rozhodnout. Ve 30. týdnu těhotenství jí jedna placenta přestala vyživovat plod, tedy jedno miminko začalo strádat. Po měsíčním pobytu v nemocnici to přišlo: Buď obě děti porodí předčasně s tím, že nevyživované miminko může být postižené, nebo strádající plod „obětuje“ a zdravý donosí do řádného termínu…
Celých třicet týdnů si Jarka z Mariánských Lázní, která měla tou dobou doma už tříletého Filípka, užívala krásné těhotenství. Bylo jí dobře, a přestože čekala dvojčata, žádné komplikace se nedostavily. Rázem ale bylo všechno jinak. „Řekli mi, že jedna placenta přestala fungovat a že nevyživuje plod. V podstatě jedno dítě přestalo růst a placenta mu zajišťovala jen základní životní funkce,“ popisuje smutné okamžiky Jarka.
Ta hned putovala do nemocnice, kde ji měsíc lékaři sledovali a udržovali její těhotenství. „Čekalo se, až se miminkům vyvinou plíce,“ vysvětluje Jarka, která tou dobou už věděla, že v břiše nosí dva chlapečky a že dostanou jména Kája a Ondrášek.
Ondra a Kája, nebo jen Kája?
Den před plánovaným císařským řezem ale přišli lékaři s další nemilosrdnou informací. „V podstatě mi řekli, že mi nemůžou zaručit, že nebude Ondrášek nějak postižený. Takže si máme vybrat, jestli oba kluky porodím předčasně, a nebo Ondráška obětujeme, abychom zachránili Káju. Toho bych poté mohla donosit do řádného termínu,“ vypráví klidným hlasem Jarka to, z čeho by se zhroutila snad každá nastávající maminka.
Jenže Jarka se svým manželem ani chvíli neváhali. „My jsme prostě věděli, že je chceme oba. A já jsem byla přesvědčená, že bude Ondrášek sice malinký, ale jinak zdravý. Mrskal se mi v bříšku, cítila jsem jeho hlavičku, prostě jsem věděla, že bude v pořádku,“ popisuje Jarka, která tak druhý den putovala na operační sál.
A 15. května 2008, sedm týdnů před termínem, přivedla na svět dva chlapečky – Ondru a Káju. Kája, jehož placenta fungovala dobře, měřil 48 centimetrů a vážil 2250 gramů. Ondra, který naopak v bříšku jen tak tak přežíval, měřil 36 centimetrů a vážil pouhých 950 gramů! „Ale to jsme věděli, počítali jsme s tím. Hlavní bylo, že nám po prvních testech řekli, že žádná viditelná postižení u Ondry nenašli. A také oba kluci sami dýchali, což bylo velmi důležité,“ pokračuje ve vyprávění Jarka.
Napsat komentář