Příběh Janičky narozené ve 34. týdnu těhotenství

Zdravím Všechny rodiče nedonošených miminek a dovoluji si přidat i náš
příběh. Možná se mi podaří lépe zapomenout na druhý porod naší Anetky,
při kterém jsem bojovala o život pro změnu já sama. Paradoxně narození
Janičky ve 34. týdnu těhotenství proběhlo téměř bez komplikací.
Od 27. týdne jsem ležela v porodnici u Apolináře na rizikovém odd., kam
mě odeslal můj gynekolog pro hrozící předčasný porod.
V podstatě jsem jela do Prahy s tím, že už rodím, takže jsem byla
přijata na druhý porodní sál. Dostala jsem infúze na zastavení kontrakcí
, tokolytika a čekalo se zda zaberou. Byly mi napíchnuty kortikoidy na
dozrání plic mého miminka. Kolik jsem dostala infúzí snad už ani nevím.
Svůj čas jsem trávila na pokoji JIP a léků bylo nespočet. Jediné, co mě
uklidňovalo, bylo prohlášení lékařů, že miminko už je poměrně dobře
vyvinuté. Věřila jsem jim a také to, že ještě vydržíme. Uběhly dlouhé
čtyři týdny a ve 34. týdnu jsem byla propuštěna domů. Konečně! Břicho
jsem měla jako kámem, jak často mi tvrdlo,ale doma je to jiné, než dlouhé
týdny v nemocnici. Mohla jsem se lehce zatěžovat. Možná jsem to přehnala
, opravdu nevím, ale hned druhý den mi praskla plodová voda. Bylo to
trochu komické: zrovna jsem měla barvu na vlasech. Volala jsem k Apolináři
a tam mi řekli, že to stihneme. Nakonec jsem rodila za pouhých 6 hodin
od prasknutí plodové vody. Porod probíhal dobře. Malá měla jen lehké
dýchací potíže a novorozeneckou žloutenku. Byla chvilku na odd. intra –
mediální péče, potom byla na pokoji u mě. Dnes jsou Janičce 4 roky a
je úplně zdravá. Její setřička se narodila před 5. měsíci na začátku
38. týdne. Jedna vážila 2 490 g druhá 3 490 g. Obě jsem vyležela
v nemocnici s komplikacemi, ale nyní si užíváme společné chvíle a jsem
štastná.
I Vám přeji hodně štěstí z Vašich dětí.
Nikdy jsem si nedokázala představit, jak může být štěstí vrtakavé.
S pozdravem Jana a Janička s Anetkou

.