Příběh Vilíka narozeného ve 28. týdnu těhotenství

Dobrý den,
12.12.2009 jsem s dcerou, která měla termín porodu koncem února, dělala vánoční cukroví. Bylo jí divně, řekla jsem jí, pokud máš bolesti, pojedeme k doktorovi. Dcera mi řekla, že to nic není, že kamarádka byla už 5x ve špitále, protože jí nebylo dobře a tam jí vynadali, že si snad nemyslí, že je sama na světě těhotná.Tohle mojí dceru vyplašilo, protože věděla, že v té nemocnici bude rodit a nechtěla si rozházet personál tím, že se moc pozoruje. Přesto v noci dostala značné bolesti a zavolala si ve 2 hod ráno sanitku. Odvezli ji do spádové nemocnice Valašské Meziříčí. Již v sanitce jí vynadal personál, potom to pokračovalo na odd., kde na ni lékař doslova řval, proč sakra nepřijela dříve, že má infekci a je otevřená na 8 cm a že už vlastně rodí. Plakala celou dobu a když se ptala ,zda miminko žije, lékař její dotazy ignoroval. Takto vyděšenou, bez jakékoliv informace, ji nechali převézt do zlínské nemocnice T. Bati.

Takže nyní již zprávy z této nemocnice. Lékař, primář i zdravotní sestry ji hladili a objímali a utěšovali, ano čtete dobře, uklidňovali, že miminko žije a vlévali do ní tolik potřebnou naději pro tuto chvíli. Přes 4 kapačky dcera tentýž den porodila chlapce, 1200 g. Personál byl po celou dobu její hospitalizace úžasný, v noci, když měla obavy o miminko největší a plakala, chodily k ní sestřičky na lůžko a kolíbaly ji v náručí a uklidňovaly. Vždy, když měla nějaké další starosti, primář i lékaři vše trpělivě vysvětlovali, nezastírali samozřejmě zdravotní stav miminka, ale naději dávali po celou dobu. Personál v této nemocnici je úžasný, až na dvě vyjímky ze strany sester je vidět, že svou práci dělají s láskou a nevyhořeli, přestože ji někteří dělají velmi dlouho. Tento přístup dceři velmi velmi velmi pomohl. Teď je dcera s Vilíčkem , který váží 2400 g  třetí den doma, cvičí Vojtovu metodu a co ji a malého ještě čeká, ukáže čas.

Nastávající maminky, které máte jakékoliv zdravotní potíže, i když se vám zdají malicherné, navštivte raději lékaře a nemějte strach, že vám vynadají, že obtěžujete s prkotinou , za ty starosti potom, když se něco přihodí, to nestojí.

Jana, babička Vilíka

.