Náš Martínek se narodil nečekaně. Celé těhotenství probíhalo v pořádku. Žádné zvracení, zácpy ani pálení žáhy. V 17. týdnu těhotenství jsem byla přijata na gynekologické oddělení s hrozícím potratem. Nakonec vše dobře dopadlo a mě po týdnu propustili domů. Gynekoložka určila termín porodu na 20. 7. 2010. Ve čtvrtek 10.6. jsem , jako každých 14 dní, vyrazila do poradny. Lékařka řekla, že miminko je připravené k porodu a poslala mě do porodnice. Ještě ten den mi dali léky a vše se uklidnilo. V pátek odpoledne jsem koukala na pokoji na televizi, když najednou jsem měla pod sebou mokro. Zašla jsem za sestřičkami, ty udělaly test a zjistily, že mi odtekla plodová voda. Udělaly mi vyšetření a zařizovaly převoz do nemocnice s neonatologií. Po převozu jsem měla bolesti, ale doktor řekl, že porodím až v neděli. V sobotu mi propíchli zbytek plodové vody, udělali klystýr a dali asi 4 tabletky na vyvolání porodu. Každých osm hodin odebírali krev kvůli možné infekci. Když tabletky nepomohly, dostala jsem kapačku na vyvolání. V pondělí večer jsem začala mít bolesti. Přišel doktor a řekl, že jsem otevřená na 9 cm a tak mě odvedli na porodní sál.
Náš Martínek se narodil v úterý¨, v 6:07, ve 34 tt. ( 2360 g a 45 cm). Když se malý narodil, nebyl slyšet žádný křik. Ve 12 odpoledne za mnou přišla dětská sestra a řekla mi, že malého museli resuscitovat. Když jsem se za ním byla podívat nepociťovala jsem vůbec nic. Nepřišlo mi, že je to můj syn, nechovala jsem k němu žádnou lásku. Doteď si to vyčítám a ze začátku jsem z toho byla hrozně zoufalá. V pátek mě pustili domů a já každý den dojížděla za synem. Ten po porodu zhubl na 1670g. Vůbec nechtěl papat, tak byl krmen jen přes sondu. Na přístrojích byl 16 dní a v inkubátoru necelý měsíc.
Za dobu, co byl v nemocnici měl dvě infekce. Když mi ho nakonec dali na pokoj, byla jsem nejšťastnější člověk na světě. Při odchodu domů měl malý zpět svou porodní váhu, což bylo 2360 g. Dnes mu jsou 4 měsíce a má 8kg.
Každý týden docházíme na rehabilitace, kde cvičíme “Vojtu”. Malý je velmi náchylný na nemoci. Od propuštění už prodělal 3 infekce a nespočet nachlazení. Dnes je to velký jedlík a moc šikovný.
Všem maminkám s podobnými příběhy přeji pevné nervy a hodně štěstí. Tereza.
Napsat komentář