(Honzík bojoval zpočátku s bronchopulmonální displazií, refluxem a dalšími nepříznivými diagnózami. Stále trpí poruchami učení, ale svůj těžký start spolu s maminkou a rodinou zvládnul )
Píši příběh Honzíka,který se nám narodil jako třetí dítě v mých 30 letech dne 4.8.1995 v Praze Podolí ve 28 týdnu. Vážil 1.360 gramů a byl okamžitě dán do inkubátoru a na dýchací přístroj.
Třetí den po narození se objevil pravostranný pneumotorax a do rána praskla i levá plíce. Plíce postupně praskaly a srůstaly 6 týdnů až pak Jendu převezli do Motolské nemocnice, kde mu po tomografickém vyšetření, které zjistilo těžký stav bronchopulmonální displazie s rozšířením hlavně na pravou plíci. Plíci amputovali 2 ze tří laloků na pravé straně.
Pak do 29.11. následovalo 12 pokusů o odpojení Honzíka z přístroje, stále se nedařilo. Až právě tento 13-tý pokus byl naštěstí úspěšný, jinak by musel mít Jan tracheostomii.
Pak byl do 21.12. na kyslíkovém přídechu a moc jsme se těšili, že budeme na Vánoce všichni společně doma. Ale již za 36 hodin jsem musela Jendu odvézt zpět do Motola. Začal se u něj rozvíjet infekt horních cest dýchacích, měl velmi slabou imunitu.
Podruhé jsme šli domů v únoru na 10 dní, opět návrat do nemocnice. Pak na Velikonoce a v květnu opět nemocnice. Od začátku června jsme vydrželi doma do října, kde do května 1996 následovalo ještě 8 dalších hospitalizací pro zápaly plic, záněty pohrudnice a infekty.
Vzhledem k tomu, že Jan používal mnoho antibiotik, kortikoidů a dalších léků na zažívání a reflux, dostavil se u něj stav chronického neprospívání a ve 21 měsících vážil 7 400 gramů. Byla nám navržena gasterostomie na krmení dítěte přes bříško sondou.
Viděla jsem 2 děti které měly tuto sondu již delší dobu a bez velkých úspěchů, tak jsem s tímto výkonem nesouhlasila a jela s Honzou a jeho sourozenci na 3 měsíce na chatu.
Začala jsem se intenzívně zajímat o různé podpůrné metody léčby a další možnosti, masáže Jany Hašplové a další.
V říjnu jsme odjeli do lázní a tam mě kamarádka představila kanadské bylinné produkty a začala jsem je od listopadu Jendovi dávat.Vážil 7 800 gramů, chodil pouze za ruku, měl reflux, chronické neprospívání, těžkou hypotonii, zbouranou stavbu těla po operaci, neměl žádné dětské očkování a nulovou imunitu. Bral 12 druhů léků.
Vše jsme dodržovali, co nám lékaři doporučili a přidali masáže a bylinky. Jendův stav se postupně tak zlepšoval, že za 4 měsíce měl pouze 4 druhy léků a po roce pouze jeden.
Ve třech letech začal postupně s doočkováním, chodil, mluvil a začalo se řešit odstranění oboustranné tříselné kýly a oboustranné retenze varlátek.
Do 4 let jsme tyto věci odstranili čtyřmi operacemi.
Pak jsme začali navštěvovat rehabilitační školku v Hurbanově ulici v Praze.
Díky masážím a podpůrné léčbě se odstranila téměř i hypotonie a Jan se dvěmi odklady nastoupil v 8 letech do základní školy Integrál, která se zabývá specifickými poruchami učení. Jenda je graficky téměř nevzdělatelný a má spoustu vzdělávacích poruch.
Ve vývoji mu velmi pomohla přítomnost sourozenců. Stále jsme ve sledování několika odborníků a hledáme cestu ke zlepšení v různých metodách.
S pozdravem a přáním štěstí Jana Ketnerová
Napsat komentář