Narodilo jsem se předčasně
MUDr. Milena Dokoupilová
Primářka novorozeneckého oddělení
Nemocnice Hořovice
Milá maminko,
různé důvody vedly k tomu, že jste se ocitla na oddělení rizikového těhotenství nebo ležíte doma a čekáte, co se bude dít dál. Narození miminka je jedním z nejkrásnějších okamžiků pro každou maminku a celou rodinu. Tak jako většina maminek jste automaticky počítala s plánovaným termínem porodu, chodila pravidelně na kontroly a těšila se, až si poprvé vezmete do náručí svoje miminko. Od pozorování růstu bříška, výběru jména či kočárku vás mohou vyrušit komplikace, kdy se mohou všechny vaše plány a představy rozplynout jak „pára nad hrncem“.
Miminko najednou buď „chce“, nebo „musí“ nečekaně na svět. Dřív než v původně stanovený termín porodu. V České republice se ročně narodí až 8 % novorozenců před 37. týdnem těhotenství. Věřte, že na tuto situaci není nikdo z rodičů připraven.
Předčasný porod dítěte, které ještě není funkčně připravené na život mimo dělohu, je velmi emočně vypjatou situací. Cítíte strach, obavu, pocity viny.
Nechápete, jak se to mohlo stát právě vám. Budete stát před velkou životní zkouškou. Hlavou se vám bude honit spousta otázek a jen velmi málo odpovědí. Jak to všechno bude probíhat?
„Ahoj mami,
nedá se nic dělat, už musím jít ven, musím se narodit.
Po porodu na mě čeká spousta změn. Moje tělíčko si musí uvědomit, že už nejsem v bezpečí tvého bříška, ale že se musím začít snažit samo. První věc, kterou musím co nejlépe zvládnout, je adaptační přestavba oběhu a dýchání. Až mi lékaři přestřihnou pupečník a tím mě odloučí od placenty a taky od Tebe, musím se začít pořádně snažit. Po porodu mě co nejdříve uloží do nějakého teplého prostoru, zabalí mě do teplých plen nebo připraveného speciálního igelitu, který omezuje ztráty tepla a tekutin. Všichni mě budou pozorovat a jemně se mě dotýkat, ale to se neboj, jen budou zkoumat, jestli má adaptace probíhá správně. Otřou ze mě zbytky plodové vody. Když budu potřebovat, tak mi odsají pusinku či nosík, aby se mi dobře dýchalo. Kdyby mi to moc nešlo, tak mi určitě pomůžou. Pro tento případ mají připravené pomůcky, aby mi srdíčko dostatečně bilo a začalo jsem pravidelně dýchat. Až to všechno zvládnu, tak mě převezou na jednotku intenzivní péče. Tam už na mě bude čekat můj přechodný domeček. Už se těším, je tam pěkné teplíčko. Napojí mě na spoustu přístrojů, ale to vydržím. Prostě je potřebuji. Mami, hlavně za mnou brzy přijď. Neboj se, jsem takové maličké, ale slibuju, že se budu snažit, abych Ti dělalo radost. Kdybys nemohla, tak mě pro Tebe určitě někdo rád vyfotí. Až mě přijdeš navštívit, pohlaď mě, dotkni se mě. Pak budeme oba cítit a vědět, že jsme zase spolu a že v tom není ani jeden z nás sám. Moje kůže bude jako ze sametu.
Mami a tati, vy za mnou můžete přijít většinou kdykoliv. Jsem přeci vaše miminko, lékařům a sestřičkám jste mě jen na chvilku půjčili, aby mi pomohli. Akorát když za mnou půjdete, dobře si omyjte a vydezinfikujte ruce, s imunitou jsem totiž trochu na štíru.
Mami, až přijdeš, tak uvidíš, jak se budu rozvalovat v měkkém pelíšku, nic mě nebude tlačit. Budu mít úplně malou plenku, všichni totiž budou čekat, až se poprvé vyčůrám a vykakám. Budu mít na sobě pár hadiček, možná i nějaký přístroj, který mi bude pomáhat s dýcháním. Ale to všechno potřebuju, musím to zvládnout. Některý přístroj nebo monitor i občas zahouká, ale nelekej se, sestřičky to sledují. Jinak bude všude příšeří a klid, to je to, co teď nejvíce potřebuji. Taky budu hodně spinkat, to budu nejvíce sílit. Budou mě rušit jen po 3–6 hodinách.
Mojí úplně první výživou bude infúze, která mi zabezpečí dostatek tekutin a všech živin, abych mělo co nejvíce sil se s nečekanou situací vypořádat.
Mám na Tebe jednu prosbu, pokus se co nejdříve s touto situací smířit i Ty. Začni co nejdříve pracovat na tom, abys pro mě měla mlíčko. Můžu Ti i poradit jak na to. Začni tím, že budeš hodně pít, alespoň 2–3 litry denně. Sestřičky Ti půjčí odsávačku mateřského mléka. Než to zvládnu samo, tak to bude na nějakou dobu Tvoje blízká kamarádka. Zkus pravidelně odstříkávat, ideálně aspoň po 3 hodinách. A nemysli si o těch prvních mililitrech, které se nazývají mlezivo, že bych je nepotřebovalo. Mlezivo totiž obsahuje spoustu protilátek a živin, které pomohou mojí imunitě a mému zažívání. Jak budu růst, budu potřebovat mlíčka víc a víc. Mlíčko budu ze začátku dostávat sondičkou přímo do žaludku, ale jakmile to půjde, dostanu ho i do pusinky a budu se moci i přisát k prsu. Vím, že nebude lehké ve dne v noci odsávat mateřské mléko, ale je to pro mě ta nejlepší výživa. Kdyby Ti to náhodou nešlo, tak se zlobit nebudu, lékaři to nějak vymyslí.
Až zvládnu ten složitý začátek, přijde to krásné, budeš si mě moci poprvé pochovat. Někdy to může být za pár hodin, někdy až za několik dnů. Říká se tomu klokánkování. Položí mě nahé na Tvůj nahý hrudník. To se Ti bude líbit, budu konečně aspoň na chvilku jenom Tvoje. Navzájem se ucítíme, splyneme. Hlavně se pohodlně usaď, budu tam chtít být aspoň hodinu, můžeš mi něco potichu vyprávět, ale moc mě nešimrej, to pak nemůžu klidně odpočívat.
Postupně Tě sestřičky naučí se o mě starat, den bude plynout za dnem a já budu hezky růst. Nějaké komplikace ještě přijít můžou, ale ty se pokusíme společně zvládnout. Jak se mi daří, Ti vždycky řekne lékař i sestřička. A kdy půjdu domů? No většinou se to podaří do plánovaného termínu porodu. A neboj se, uteče to jako voda. Přijde ten vytoužený den, kdy si mě odneseš s tátou domů.
Tak mi věř.
Tvoje miminko“