Co je to vlastně rizikové těhotenství?
MUDr. Hana Hrbáčková
Gynekolog-porodník
Praha
V současné době se často mluví o tom, zda je těhotenství rizikové či fyziologicky probíhající, a někdy pacientky samy sebe označují za rizikové z různých důvodů – bohužel někdy i pouze kvůli pracovní neschopnosti. Hned na začátku těhotenství by měl obvodní gynekolog rozdělit těhotné do třech kategorií – fyziologické, rizikové (o nichž se budeme více rozepisovat níže) a patologické těhotenství.
U fyziologicky probíhajících těhotných není předpokládáno riziko komplikací v průběhu těhotenství – jedná se o mladé, zdravé pacientky bez zatěžující osobní anamnézy, s jednočetným těhotenstvím. Tyto ženy jsou pak sledovány v průběhu běžných gynekologických kontrol obvykle u svého gynekologa.
Ostatní dvě podskupiny – tedy rizikové a patologické těhotenství – pod sebou skrývají široké množství diagnóz. Je pravda, že pacientek, které do této skupiny spadají, přibývá. Je to dáno postupem moderní medicíny, kdy jsou například i chronicky nemocné pacientky dlouhodobě dostatečně dobře kompenzovány tak, aby mohly otěhotnět. Celé těhotenství pak navštěvují širokou paletu specialistů, kteří dbají co nejvíce pečlivě o zdraví nastávající maminky tak, aby donosila své miminko pokud možno do termínu za co nejlepších podmínek pro vlastní zdraví.
Další skupinou, o kterou se rizikové těhotné rozrůstají, jsou pacientky, které otěhotněly v rámci péče center asistované reprodukce. Často se jedná o starší pacientky, pacientky s vícečetným těhotenstvím (dvojčata a vícerčata) a pacientky, které mají opakované těhotenské neúspěchy.
Nesmíme opomenout i vzrůstající trend obezity, která se negativně podílí na těhotenských patologiích – ať už se jedná o těhotenskou cukrovku či vyšší riziko preeklampsie.
Ostatní diagnózy často vyplývají na povrch až v průběhu těhotenství – buď z příčiny samotného miminka (objevení vývojových odchylek, případně vývojových vad, opožďování v růstu atd.), nebo z příčiny maminky (HELLP syndrom, preeklampsie, infekční onemocnění v těhotenství, zjištění různých druhů protilátek, myomy na děloze atd.).
Komplikace u matky se pak často přenáší i na její plod, a proto je třeba, aby byly těhotné vždy informovány pravdivě a úplně o podstatě komplikace, jejích rizicích pro jejich vlastní zdraví i jak může ovlivnit jejich dítě. Hlavně ale – co mohou dělat pro to, aby s lékařem co nejlépe spolupracovaly. Je smutné vidět například těhotnou pacientku, jejíž placenta chronicky dlouhodobě nefunguje z důvodu silné závislosti na kouření, jak při hospitalizaci právě pro tuto diagnózu stojí opřená o budovu porodnice a stejně dále pokračuje v kouření.
V případech rizikového a patologického těhotenství je tedy více než kdy jindy na místě úzká spolupráce celého porodnického a pediatrického týmu spolu s rodiči očekávaného miminka a případně dalšími specialisty. Právě díky dobré spolupráci je možné mít lepší výsledky celého těhotenství (jeho prodloužení, možnost vedení porodu vaginálně), a tím i spokojené pacientky a jejich rodiny.