Podpora vztahu matky a dítěte po předčasném porodu
Mgr. Jana Kučová, Ph.D.
Vrchní sestra
FN Ostrava
Předčasný porod většinu rodičů zaskočí a odstartuje u nich strach o život miminka. Především maminka se může cítit vyloučená z dění kolem svého dítěte. Miminko vypadá tak křehce a zranitelně. Rodiče jsou od něj odděleni stěnou inkubátoru a všude kolem je spousta neznámých přístrojů, hadiček a zvuků z alarmu monitorů nebo infuzních pump.
Jakmile se rodiče dostanou za svým předčasně narozeným dítětem na jednotku intenzivní péče, jsou zahlceni spoustou informací. K těm bude patřit také seznámení se s okolím miminka, k čemu slouží různé přístroje, co znamenají alarmy. Další informace obsahují zpravidla pokyny, jak mohou rodiče sami pomoci svému dítěti.
Mezi první pomoc, o kterou jsou maminky žádány, patří poskytnutí mateřského mléka pro miminko. Zatímco někde je odstříkávání mléka zahájeno již krátce před porodem, jinde jsou o tuto formu pomoci požádány maminky krátce po porodu. Mateřské mléko je pro každé dítě nejlepší formou výživy. Maminka může mléko odstříkávat nebo odsávat pomocí odsávačky mléka na pokoji po porodu, přímo u inkubátoru či postýlky miminka nebo v místnosti, kterou má daná porodnice k tomuto účelu zřízenou. Samozřejmě je důležité pokračování v odsávání mléka i v domácím prostředí.
Personál bude maminku včas informovat, kdy se začne zkoušet kojení. U prvních pokusů není důležité, aby dítě vypilo celou porci mléka z prsu, ale důležité je budování vztahu mezi matkou a dítětem. V některých zdravotnických zařízeních se mohou maminky setkat i s pokusy o tzv. nonnutritivní sání dítěte, kdy jde o to, aby se dítě přisálo a u prsu maminky se uklidňovalo. Toto přisátí miminka se provádí zpravidla po předchozím odstříkání mléka z prsu. I tato intervence je však do značné míry závislá na aktuálních schopnostech miminka.
Přestože je miminko malé, mohou jej rodiče hladit a mluvit na něj. Děťátko zná hlas rodičů již z období před porodem, proto u něj jejich hlas vyvolává pocit bezpečí. Je to pro děťátko ten nejpřirozenější a nejmilejší zvuk, na který je zvyklé z bříška. Pokud rodiče neví, co by měli miminku vyprávět, mohou zvolit četbu z knihy. Vzhledem k tomu, že inkubátor neizoluje všechny zvuky, děťátko uslyší rodiče, přestože nebudou mluvit příliš nahlas. Má-li personál k dispozici zařízení pro pouštění zvukových nahrávek, mohou se rodiče domluvit na pořízení záznamu povídání pro miminko, který budou sestry v době nepřítomnosti rodičů na oddělení miminku pouštět.
Pro řadu benefitů jak pro miminko, tak i pro maminku se velmi často doporučuje tzv. klokánkování. Protože je každé miminko jiné, má jiné nároky na léčbu a jeho zdravotní stav se v průběhu hospitalizace může měnit, dozví se rodiče individuálně, kdy mohou s klokánkováním začít. Není-li z jakéhokoliv důvodu možné klokánkování, může personál rodičům nabídnout alternativu, která spočívá v objímání dítěte v otevřeném inkubátoru, aniž by se s miminkem jakkoliv manipulovalo. Vše však záleží na technických možnostech daného pracoviště. Nebude-li ani tato forma vzájemného kontaktu rodičů s miminkem možná, potom jej může nahradit alespoň hlazení a dotýkání se miminka.
Jakmile si rodiče zvyknou na děťátko sahat a zbaví se počátečního strachu, mohou se začít zapojovat do péče o dítě. Vše je velmi individuální a musí být zohledněn zdravotní stav miminka. Ošetřující sestra postupně seznámí rodiče se všemi činnostmi, u kterých mohou asistovat, anebo je zcela samostatně provádět. Zpravidla se už na jednotce intenzivní péče rodiče zapojují do přebalování dítěte, měření tělesné teploty a hygienické péče. Rozhodně není potřeba se této péče obávat. Vše bude rodičům nejprve předvedeno ošetřující sestrou a při samostatné péči o dítě rodiči bude stále personál nablízku, aby v případě nejistoty rodičům pomohl. V této péči pak bude pokračovat maminka i během společné hospitalizace s miminkem na pokoji, která trvá zpravidla do propuštění dítěte domů.
Pelíškování je způsob polohování předčasně narozených dětí, při kterém se ohraničuje prostor okolo jejich tělíčka pomocí různých polohovacích pomůcek nebo tzv. hnízdečka. Rodiče se mohou podílet na ukládání miminka do pelíšku.
Přestože se během hospitalizace dítěte personál snaží co nejvíce omezit nepříjemné výkony, ne vždy je to zcela možné. Proto je důležité využívat různé techniky ke zmírnění bolesti a zlepšení komfortu děťátka. Jsou-li rodiče v době takového výkonu, jako jsou měření krevního tlaku, odběry krve apod., u svého dítěte, mohou se ho dotýkat, hladit jej, popřípadě držet jej v náručí. Konkrétní metodu tišení bolesti doporučí a ukáže rodičům ošetřující sestra miminka.
Přestože rodiče nemohou od samého počátku plně pečovat o miminko, množství činností, do kterých se budou zapojovat, bude postupně narůstat. Objem péče o miminko nebude ovlivněn pouze aktuálním stavem miminka, ale také možnostmi rodičů a jejich pocity. Je velmi důležité, aby se i oni cítili dobře a nebyli stresováni. S jakýmkoliv problémem nebo pocitem nejistoty se proto mohou obrátit na ošetřující sestru nebo lékaře, kteří se pokusí jim pomoci. Rodiče jsou velice důležitou součástí péče o dítě, a přestože se některé činnosti mohou jevit jako nevýznamné, pro miminko je jakýkoliv kontakt s rodiči velmi důležitý. Věříme, že s podporou personálu, který bude o miminko pečovat, zvládnou rodiče i miminko hospitalizaci co nejlépe a vybudují si mezi sebou krásný a pevný vztah.