O VÝZKUMU POMÁHÁME DONOŠENÍ
Dle nejaktuálnějších dostupných údajů se ukazuje, že většina chybně probíhajících těhotenství, které vedou k předčasnému porodu má kořeny ve velmi časné fázi těhotenství. Část takových nepříznivých stavů je dána primární chybou v lidské (mateřské) imunitě, která je často skryta a nemusí se klinicky u ženy navenek v životě projevit, dokud neotěhotní. Druhou část pak představují situace, kdy pravděpodobně není závažný problém v imunitě matky přítomen, ale vzniká „jen“ chybná komunikace mezi imunitou matky a vyvíjejícím se zárodkem, to vše ale řádově dny po početí, čili velmi časně.
Pro obě tyto skupiny platí, že se vyvíjí chybná tolerance těhotenství ze strany matky a je zahájen, často dlouhý, proces „odmítání“ těhotenství matkou. Bohužel, většinou probíhá skrytě a to, co se jeví jako chybný výstup těhotenství, je mnohdy jen „pověstnou“ špičkou ledovce, čili vrchol dosud skrytého procesu.
Je třeba zdůraznit, že v současné době nikdo na světě nedokáže přesně vysvětlit mechanizmy tolerance plodu matčiným imunitním systémem, uvedené závěry jsou zatím postaveny velmi „hrubě“. Neumíme dosud ani přesně pojmenovat všechny známé poruchy imunity, které mohou tuto toleranci narušit a vést tak k těhotenským komplikacím končícím až předčasným porodem, potratem, preeklampsií či jinými závažnými stavy, ohrožujícími život a zdraví matky a/nebo dítěte. Výzkumem se zatím zabývá jen pár desítek pracovišť na světě, v ČR jsme zatím jediní. Je to velmi rychle se rozvíjející oblast, hodně náročná na doplňování znalostí z teoretických oborů. Cílem je pojmenovat co nejlépe pozadí těhotenských komplikací a nabídnout ženám s nepříznivou anamnézou pomoc.
Výzkumné projekty jsou proto zaměřeny nejen na časnou identifikaci procesu jako takového, ale i na výše uvedené, často vrozené, poruchy v imunitě matky. MUDr. Michal Koucký, Ph.D.
Problémům v těhotenství je třeba aktivně předcházet anebo alespoň začít řešit problém když vzniká, tedy ještě v době těhotenství. K tomu, aby toto bylo možné, je třeba více vědět o chybných procesech, které v těhotenství můžou nastat. Česká republika je zemí, která se může „pochlubit” jednou z nejnižších úmrtností novorozenců na světě. Existence a dosavadní výsledky výzkumného týmu, který prostřednictvím projektu Pomáháme (ne)donošení NEDOKLUBKO podporuje, jsou už nyní opět „náskokem“ České republiky před světem, tímto druhem výzkumu se zatím zabývá jen pár desítek pracovišť na světě.
MUDr. Michal Koucký, Ph.D.
Aktuálně byla vyhodnocena první etapa výzkumu a výsledky jsou více než zajímavé. Výzkumný tým se nyní pustil do druhé fáze výzkumu, který má za cíl prokázat, že už v I. trimestru lze identifikovat ty ženy, kterým reálně hrozí vyšší riziko předčasného porodu.
Hledáme ženy, které jsou aktuálně v I. trimestru těhotenství a které v předchozím těhotenství předčasně porodily a/nebo potratily ve II. trimestru. Z důvodu relevantnosti výzkumu hledáme i zdravé ženy bez této zátěže. Pro včasné zařazení do výzkumu je nutné se registrovat co nejdříve (nejpozději do 10. týdne těhotenství).
Jak vznikl projekt Pomáháme (ne)donošení
....projekt se „nenarodil“ předčasně. Naopak, přišel na svět v tu správnou chvíli. Markéta Řehořová, koordinátorka projektu, která stojí za jeho vznikem, vypravuje, za jakých okolností projekt Pomáháme (ne)donošení vznikl a jak se rodil.....
"V Nedoklubku jsem 11 let. Přivedly mě k němu moje děti, které se narodily předčasně.
V roce 2008 se nám narodila Míša, nečekaně v 29. týdnu, s váhou 860g. Diagnóza předčasného porodu byla preeklampsie. Se štěstím jsme vším prošli na jedničku, a tak je to s Míšou dodnes. Ríša se narodil v roce 2010 téměř na den 2,5 roku po ní. Kvůli stejné diagnóze přišel na svět v 28. týdnu s váhou 660g, i on je zdravý a šikovný kluk.
Oba prošli s obrovským štěstím v těžkých začátcích vším moc dobře a jsou z nich zdravé a šťastné děti. Nikdy za to nepřestaneme být personálu neonatologie vděční.. Díky Nedoklubku, jsem spojení s Apolinářskou klinikou, kde se narodili, nikdy nepřetrhla a mohl tak vzniknout projekt Pomáháme (ne)donošení.
Po pěti letech od narození Ríši otěhotněla moje sestra, a protože problém preeklampsie souvisí s genetikou, začala jsem se o ni bát. Jasnou volbou byl pan doktor Koucký, přála jsem si moc, aby byla právě v jeho péči. Byl tím nejempatičtějším lékařem, se kterým jsem se kdy setkala, jeho zkušenosti a odbornost jako porodníka, který pečuje o rizikové ženy, jsou maximální a to nejen v ČR, ale i ve světě. Pan doktor mi jednoho dne zavolal a slíbil, že se o sestru postará. Navíc mi ještě vysvětlil, jak převratným výzkumem se zabývá jeho lékařský tým.
Pochopila jsem, že tým MUDr. Michala Kouckého řeší i to, co způsobilo můj problém, že už dokonce dokáže pomoci i takovým ženám, jako jsem byla já, ale také mnoha jiným. Zatím má takovou možnost však jen několik žen do roka, protože výzkumnému týmu chybí finance a také lidská kapacita. Mít možnost včas odhalit rizika problému je v těhotenství zásadní, a proto je naší snahou dostupnými možnostmi tým podpořit.
Když se narodila moje dcera, vědělo se o preeklampsii jen málo, neuměli ji včas odhalit ani léčit. V případě mého druhého těhotenství, po necelých třech letech, se v prevenci ani léčbě preeklampsie nic nezměnilo. Díky výzkumu jsou dnes lékaři už ale mnohem dál.
U mé sestry se riziko problému nepotvrdilo. V té chvíli jsem byla nejvíc vděčná, že jsem součástí Nedoklubka. Díky němu jsem měla možnost propojit příjemné s ještě více užitečným a s podporou všech úžasných kolegyň tak mohl vzniknout projekt Pomáháme (ne)donošení. Finance, které se daří tímto projektem získávat pomáhají výzkum posouvat rychleji dopředu. Je to jedna z těch zásadních věcí, které mi pomáhají překonávat doživotní trauma z dvou předčasných porodů. Všechno zlé musí vždycky být pro něco dobré, já věřím na dobré konce a nekonečnou naději, tak věřte taky! 😊"