SKIN TO SKIN KONTAKT
Pozitivní vliv kontaktu kůže na kůži u novorozenců
Kontakt skin-to-skin neboli kontakt kůže na kůži (často nazývaný “klokánkování” zejména u předčasně narozených dětí) označuje přímý tělesný kontakt novorozence s hrudí rodiče bezprostředně po porodu a v prvních hodinách či dnech života. Řada vědeckých studií dokládá mnohostranné pozitivní účinky této praxe na dítě i rodiče. Níže uvádíme přehled klíčových zjištění z výzkumů, včetně fyziologických benefitů pro dítě, vlivu na jeho neurovývoj, podpory kojení, přínosu pro psychickou pohodu rodičů a dlouhodobých dopadů na zdraví a vývoj dítěte. U každé oblasti jsou uvedeny hlavní závěry studií spolu s odkazy na zdroje a případná doporučení pro praxi.
Fyziologické benefity pro novorozence
Stabilizace tělesné teploty a metabolismu
Bezprostřední kontakt kůže na kůži pomáhá novorozenci udržet stabilní tělesnou teplotu lépe než přístrojové zahřívání. Například randomizovaná studie u 50 donošených novorozenců zjistila, že děti držené v kontaktu kůže na kůži s matkou měly po 90 minutách od porodu vyšší axilární teplotu než děti uložené do postýlky. Zároveň měly tyto děti vyšší hladinu krevní glukózy, rychlejší normalizaci acidobazické rovnováhy a méně plakaly oproti separované skupině. Autoři uzavírají, že kontakt kůže na kůži šetří energii novorozence, urychluje jeho metabolickou adaptaci a zvyšuje jeho celkovou pohodu.
Lepší kardiopulmonální stabilita
Během kontaktu skin-to-skin se novorozencům stabilizuje srdeční frekvence a dýchání. Systematické přehledy dokládají, že časné zahájení skin-to-skin kontaktu vede k rychlejší stabilizaci základních vitálních funkcí, včetně srdečního tepu, dechu, okysličení a tělesné teploty. U předčasně narozených dětí bylo pozorováno vyšší skóre SCRIP (indikátor stability kardiorespiračního systému) při péči skin-to-skin oproti běžné péči. Některé studie naznačují, že pravidelné klokánkování může chránit i před zástavami dechu (apnoemi) u nezralých novorozenců. Kontakt kůže na kůži také podporuje lepší okysličení krve – například u dětí v neonatální JIP zlepšuje saturaci kyslíkem – a pomáhá tak novorozenci lépe se adaptovat na prostředí mimo dělohu.
Snížení stresové odpovědi a lepší zvládání bolesti
Přímý tělesný kontakt má u novorozence výrazný uklidňující efekt. Děti v kontaktu kůže na kůži méně pláčou a projevují nižší známky stresu. Studie prokázaly, že skin-to-skin snižuje hladiny stresového hormonu kortizolu a naopak zvyšuje u dítěte i rodiče uvolňování oxytocinu, který navozuje pocit klidu. Jedná se tedy o účinnou intervenci ke zklidnění novorozence. Zároveň bylo zjištěno, že pokud je dítě v kontaktu kůže na kůži během bolestivých procedur (např. odběr krve, očkování), výrazně se zmírňuje jeho reakce na bolest – děti na hrudi rodiče mívají nižší srdeční frekvenci a kortizolovou odpověď při zákroku. Tyto poznatky podporují zavádění kontaktu kůže na kůži jako standardní součást péče o novorozence, a to i při pobytu na novorozenecké JIP, kde bylo prokázáno, že klokánkování je bezpečné i u velmi nezralých dětí (pod dohledem personálu).
Podpora imunity a prevence infekcí
Kontakt kůže na kůži také napomáhá kolonizaci novorozence prospěšnými bakteriemi od matky, což posiluje jeho imunitu. Dítě se tak osídluje matkino mikroflórou místo nemocničních kmenů, což může snížit riziko infekcí. Studie u nízkováhových novorozenců navíc ukazují, že okamžité zavedení KMC po porodu vedlo k nižšímu výskytu hypotermie a podezření na sepsi, což mohlo přispět i ke snížení novorozenecké úmrtnosti o 25 % v porovnání s později zahájenou KMC. Z těchto důvodů Světová zdravotnická organizace doporučuje nepřerušovaný kontakt matky a dítěte ihned po porodu jako součást správné klinické praxe.
Neurovývoj (mozkový, kognitivní a motorický vývoj)
Zralejší mozkové funkce v raném věku
Už v prvních dnech života lze u dětí v kontaktu kůže na kůži pozorovat pozitivní vliv na činnost mozku. Výzkumy z neonatologie ukazují, že předčasně narozené děti, které pravidelně absolvují klokánkování, mají vyzrálejší organizaci spánku a vývoje mozkové aktivity. Například studie sledováním pomocí aEEG (amplitudově integrovaného EEG) zjistily, že děti při kontaktu s rodičem vykazují lepší cykly spánku a bdění a celkově typičtější mozkové vlny než děti bez tohoto kontaktu. V randomizované kontrolované studii z Číny dostávali nezralí novorozenci buď standardní péči bez kontaktu s rodiči, nebo 1 hodinu denně skin-to-skin péče po dobu 14 dnů – již po týdnu a dvou týdnech měly děti s kontaktem kůže na kůži lepší nálezy na EEG a neurobehaviorálním vyšetření ve srovnání s kontrolní skupinou. Následně byly tyto děti hodnoceny v 3 a 6 měsících věku a stále si vedly lépe v psychomotorickém vývoji než děti bez kontaktu. To naznačuje, že skin-to-skin péče podporuje rychlejší zrání nervové soustavy a lepší raný neurovývoj.
Lepší kognitivní vývoj v prvních letech
Kontinuální kontakt kůže na kůži zejména u rizikových (např. nedonošených) novorozenců může chránit před vývojovým opožděním. Již na konci prvního roku života byly u dětí praktikujících KMC zaznamenány vyšší kognitivní schopnosti. Ve studii Tessier a kol. dosahovaly děti s metodou klokánkování ve 12 měsících korelovaného věku vyšší vývojové skóre (DQ/IQ) oproti kontrolním dětem s nízkou porodní hmotností, které KMC neměly. Zároveň matky těchto dětí vytvářely podnětnější domácí prostředí (vyšší skóre v škále HOME) a více se zapojovali i otcové, což dále podporovalo kognitivní rozvoj. Jinými slovy, raný kontakt kůže na kůži pomáhá nastartovat pozitivní interakce v rodině a stimulující péči, jež se promítají do lepších výsledků dítěte v oblasti poznávacích a motorických dovedností během kojeneckého věku.
Vliv na strukturu mozku
Přestože u zdravých donošených novorozenců nejsou běžně prováděny časné zobrazovací studie mozku v závislosti na kontaktu s matkou, u předčasně narozených dětí existují důkazy o dlouhodobém vlivu skin-to-skin péče na vývoj mozkových struktur. (Tato oblast je blíže rozvedena v sekci o dlouhodobých dopadech níže, kde jsou popsány nálezy z magnetické rezonance u dospívajících, kteří prošli KMC.) Stručně řečeno, pravidelný kontakt kůže na kůži může mít neuroprotektivní efekt na vyvíjející se mozek – např. podporou růstu šedé hmoty a lepší organizace bílé hmoty mozkové, což bylo prokázáno u dětí s nízkou porodní hmotností po letech od porodu. Tyto změny jsou spojovány s lepšími kognitivními funkcemi (pozornost, paměť, koordinace) v dalším vývoji.
Podpora kojení
Snadnější začátek a vyšší úspěšnost kojení
Bezprostřední přiložení novorozence kůže na kůži na mateřský hrudník ihned po porodu významně napomáhá úspěšnému rozvoji kojení. Kojenecké reflexy jsou stimulovány – dítě instinktivně reaguje vůní a teplem matky, aktivně vyhledává prs a často se spontánně přisaje během první hodiny (tzv. breast crawl). Metaanalýzy prokazují, že děti, které měly časný nepřerušovaný kontakt s matkou, častěji zahájí kojení a jsou kojeni výlučně v prvních dnech až týdnech oproti dětem bez tohoto kontaktu. Například Cochrane přehled uvádí, že skin-to-skin kontakt zvyšuje míru kojení během 1.–4. měsíce života a také míru výlučného kojení. V porodnici vede kontakt kůže na kůži k dřívějšímu prvnímu přisátí a snižuje potřebu dokrmování umělým mlékem. Důsledkem je lepší rozkojení matky a vyšší sebedůvěra v kojení.
Delší doba kojení
Díky dobrému startu a posílení mateřské sebedůvěry bývá celková délka kojení u dvojic s časným kontaktem kůže na kůži delší. V již zmíněném přehledu se uvádí, že průměrná délka kojení byla u skin-to-skin skupiny delší o několik týdnů (cca o 1,5 měsíce) ve srovnání s běžnou péčí, i když rozdíl nebyl statisticky významný. Trend však naznačuje pozitivní vliv na prodloužení doby kojení. Jiné studie zaznamenaly, že matky, které praktikují klokánkování, mají rychlejší nástup laktace a vyšší produkci mléka. Kontakt novorozence s hrudí matky stimuluje uvolňování hormonů (oxytocin, prolaktin) potřebných pro spuštění a udržení laktace. Pokud matka odstříkává mléko po období skin-to-skin, bývá objem mléka větší a mléko obsahuje protilátky aktuálně chránící dítě. Doporučení pro praxi tedy zní: umožnit matkám a novorozencům nepřerušovaný tělesný kontakt hned po porodu alespoň po dobu první hodiny (respektive do prvního nakojení) a pokračovat v kontaktní péči co nejčastěji, neboť to výrazně usnadňuje kojení.
Psychická pohoda rodičů a podpora vazby
Posílení mateřské i otcovské vazby k dítěti
Kontakt kůže na kůži vytváří jedinečné podmínky pro vznik pevné vazby mezi rodičem a novorozencem. Prvních pár hodin po narození je citlivým obdobím pro bonding – matka má zvýšenou hladinu oxytocinu a novorozence zaplavují katecholaminy, což podporuje vzájemné přilnutí . Studie potvrzují, že nepřerušovaný kontakt bezprostředně po porodu zlepšuje interakci matky a dítěte a posiluje jejich citové pouto. Tessier a kol. (1998) popsali, že metoda KMC významně podporuje hypotézu bondingu – matky i otcové se díky ní více zapojují do péče o dítě a vytvářejí láskyplné prostředí. Včasný tělesný kontakt umožňuje rodičům lépe poznat signály svého dítěte, zvýšit si důvěru ve vlastní pečovatelské schopnosti a navázat s novorozencem úzký citový vztah již od počátku.
Snížení úzkosti a stresu u rodičů
Fyzický kontakt s miminkem má uklidňující účinek nejen na dítě, ale i na rodiče. U matek, které drží své novorozeně skin-to-skin, byly naměřeny nižší hladiny stresu a úzkosti – dotyk vyvolává uvolňování oxytocinu, který tlumí aktivitu stresové osy HPA. Jedna studie zjistila, že už po čtyřech sezeních skin-to-skin péče matky udávaly menší míru stresu a měly nižší hladiny kortizolu v slinách. Kontinuální klokánkování také zlepšuje náladu a sebedůvěru rodičů v péči o novorozence. Rodiče se díky němu cítí kompetentnější, což je důležité zejména u prvního dítěte nebo po obtížném porodu. Kromě matek těží z kontaktu kůže na kůži také otcové – výzkumy ukazují, že i u nich dochází ke snížení hladiny stresových hormonů a zlepšení pocitu pohody, když mohou dítě chovat skin-to-skin. Proto se v současnosti povzbuzuje, aby v případě, že matka nemůže hned po porodu (například z důvodu císařského řezu) držet dítě na své hrudi, zastoupil ji v kontaktování novorozence otec.
Prevence poporodních depresí a lepší adaptační mechanismy
Některé studie naznačují, že pravidelné praktikování skin-to-skin může mít ochranný efekt proti rozvoji poporodní deprese u matek. Systematický přehled zaměřený na matky předčasně narozených dětí zjistil, že kontakt kůže na kůži mírně zlepšuje depresivní skóre matek (ve smyslu nižší míry deprese) oproti kontrolní péči. Přímý kontakt a aktivní zapojení do péče totiž zvyšuje pocit kompetence a napomáhá lepší adaptaci na rodičovství i ve stresujících situacích, jako je hospitalizace dítěte. Také u otců, kteří se zapojují do klokánkování, byly pozorovány pozitivní efekty na psychiku, včetně snížení úzkosti a posílení pocitu role rodiče. Celkově kontakt kůže na kůži podporuje duševní pohodu rodičů: navozuje klid a relaxaci, umožňuje dřívější navázání rutiny péče o dítě a usnadňuje vytvoření pevné rodinné vazby. Neonatologové proto rodičům doporučují trávit s miminkem co nejvíce času v těsném kontaktu, neboť to prospívá oběma stranám – dítěti i pečujícím osobám.
Dlouhodobé dopady na vývoj dítěte
Pozitivní účinky kontaktu kůže na kůži sahají i za novorozenecké období a mohou ovlivnit zdraví a vývoj dítěte v dalších letech života.
Lepší neurokognitivní vývoj a školní úspěšnost
Děti, které jako novorozenci zažily intenzivní kontakt kůže na kůži, vykazují ve vyšším věku lepší kognitivní funkce a vývojové výsledky. U nedonošených dětí byly rozdíly prokázány v řadě dlouhodobých studií. Například ve 12 měsících věku měly děti z KMC programu vyšší IQ/DQ skóre než jejich vrstevníci bez KMC, jak již bylo zmíněno. Tyto kognitivní výhody přetrvávají – podle longitudinálních sledování jsou patrné ještě v předškolním a školním věku. Tessier s kolegy referují, že děti z KMC programu si uchovávají lepší kognitivní výsledky i v 15 letech. Podobně rozsáhlé 20leté sledování (RCT z Kolumbie) zjistilo, že mladí dospělí, kteří jako novorozenci byli klokánkováni, měli stále lepší výsledky v testech inteligence a učení, zejména pokud šlo o nejvíce ohrožené, nezralé novorozence. To naznačuje, že brzký tělesný kontakt má trvalý pozitivní vliv na vývoj mozku a intelektuální schopnosti.
Strukturální změny mozku
Dlouhodobé studie s využitím neurozobrazovacích metod poskytují fascinující důkazy o tom, že raná péče skin-to-skin zanechává měřitelné stopy na struktuře mozku. Ve zmíněné 20leté studii byla u skupiny bývalých “klokánkovaných” nedonošenců prokázána větší objemová velikost některých mozkových struktur v porovnání s kontrolní skupinou. Konkrétně byla zjištěna větší objemnost šedé hmoty celkově, větší objem bazálních ganglií (zejm. levého nucleus caudatus) a mozečku a také lepší organizace bílé hmoty u jedinců, kteří jako miminka dostávali KMC. Tyto oblasti mozku souvisejí s kognitivními funkcemi, pozorností, pamětí a koordinací, což odpovídá i lepším neuropsychologickým výsledkům pozorovaným u této skupiny. Neuroprotektivní efekt kontaktu kůže na kůži tedy přetrvává až do dospělosti, jak shrnují autoři: jedinci s KMC mají v 20 letech větší mozkové objemy spojené s vyšší inteligencí a jejich nervové dráhy jsou organizovány výhodnějším způsobem.
Lepší emocionální a sociální vývoj
Kromě kognitivních přínosů se dlouhodobě ukazují i pozitiva v oblasti chování a emocí. Mladiství a dospělí, kteří měli v novorozeneckém období intenzivní kontakt s rodiči, vykazují méně problémového chování. V již citované 20leté follow-up studii Charpak a kol. se ukázalo, že bývalí KMC novorozenci měli nižší výskyt hyperaktivity, agresivity a tzv. vnějších problémů (externalizace, delikventní chování) v porovnání s kontrolní skupinou . Také se u nich méně objevovala záškoláctví a rodiče je hodnotili jako sociálně lépe adaptované. Autoři hovoří o dlouhodobém ochranném efektu – skin-to-skin péče měla po 20 letech pozitivní vliv na sociální a emoční vývoj jedince. Jiný výzkum sledující děti do 10 let věku zaznamenal, že klokánkované předčasně narozené děti měly vyrovnanější stress-response systém (např. adekvátnější hladiny kortizolu při zátěži) a lepší výkonné funkce (schopnost regulace, pozornosti) v porovnání s nekontaktní péčí. Tyto výsledky naznačují, že raný kontakt s rodičem může usnadnit vývoj zdravých mechanismů zvládání stresu a podpořit emoční stabilitu v dalším životě.
Doporučení pro praxi
Vzhledem k výše uvedeným zjištěním doporučují expertní zdravotnické organizace zavádět kontakt kůže na kůži jako standard péče o novorozence. Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF zařadily nepřerušovaný skin-to-skin kontakt ihned po porodu mezi Deset kroků k úspěšnému kojení a doporučují pokračovat v kontaktní péči dle možnosti i v následujících dnech. Pro předčasně narozené a nemocné novorozence existují programy Kangaroo Mother Care, které prokazatelně zlepšují šance na přežití a celkový vývoj dítěte. Z hlediska dlouhodobého veřejného zdraví představuje podpora časného kontaktu mezi dítětem a rodiči jednoduchý, levný a vysoce účinný zásah s doživotním přínosem pro dítě. Zdravotníci by proto měli rodiče k bondingu s dítětem motivovat a vytvářet pro něj podmínky – ať už jde o přiložení zdravého novorozence po spontánním porodu, či umožnění kontaktu rodičů s nedonošeným miminkem v inkubátoru, kdykoli to jeho stav dovolí. Ve světle vědeckých důkazů můžeme říci, že „jednoduchý akt kontaktu kůže na kůži je jednou z nejdůležitějších investic do zdravého startu života dítěte“ .
Použité zdroje:
V textu jsou integrovány odkazy na klíčové studie a přehledové práce dokládající uvedená zjištění. Patří mezi ně například systematické přehledy o časném kontaktu matky a dítěte po porodu (Cochrane Review, WHO), originální výzkumy sledující fyziologické parametry u novorozenců (Christensson et al., 1992), studie neurovývoje nedonošených dětí v programu KMC (RCT z Číny ; Charpak et al., 2017), jakož i doporučení pediatrických společností (Kanadská pediatrická společnost).
Všechny citované zdroje podporují zavádění kontaktu kůže na kůži jako osvědčené postupy v péči o novorozence díky jeho přínosům pro fyzické zdraví, neurovývoj, výživu i psychosociální pohodu.
Podělte se o svou zkušenost s klokánkováním - pomozte nám zjistit, jak často a jak kvalitně je umožňováno v České republice. Dotazník je anonymní.