Mateřské mléko je pro nedonošeného novorozence komplexní výživou, která zajišťuje nejenom příjem základních nutrientů, ale přítomností bioaktivních prvků podporuje i adekvátní růst a neurologický vývoj nedonošeného dítěte. Výživa mateřským mlékem je z tohoto pohledu zcela zásadní pro normální vývoj, zrání centrální nervové soustavy a posílení nezralého imunitního systému. Z pohledu dlouhodobého zdraví výživa mateřským mlékem snižuje riziko vzniku obezity. Složení mateřského mléka je ale v některých složkách variabilní a rozdíly mezi jednotlivými maminkami jsou ovlivněny mnoha faktory. Na proměnlivém složení se podílí především celkový zdravotní stav maminky, její věk, index tělesné hmotnosti (BMI), stupeň laktace, objem a frekvence kojení. Do jisté míry se uplatňuje i způsob porodu a gestační týden, ve kterém porod proběhl. V některých studiích se sledovaly i jiné méně významné vlivy jako např. pohlaví dítěte. Zdá se logické, že i mateřská strava bude ovlivňovat složení mléka. Metodou infračervené spektrofotometrie se v několika studiích analyzovaly jednotlivé živiny (bílkoviny, tuky, sacharidy, ale i vitamín C, vitamín E, retinol, vápník, hořčík, železo, zinek) ve vzorcích mléka a poměřovaly se s profilem nutrientů obsažených v mateřské stravě. Jednotlivé práce sledující tuto problematiku zatím přinesly protichůdné výsledky, proto k získání definitivního závěru bude nutné zhodnotit více analýz.
Ani vliv obezity matky na složení mléka není ještě detailně objasněn. Navíc není jasné, jak velké jsou diference mezi maminkami s podváhou ve srovnání s kojícími maminkami s normální hmotností, s nadváhou nebo obezitou. Recentní studie zkoumající tuto asociaci a její potenciální vliv na složení mléka jsou zatím nekonzistentní, nicméně všechny se shodují v názoru, že z hlediska prevence obezity je znalost koncentrace makronutrientů v mléce, konkrétně bílkovin a tuků zásadní. Vyšší hladiny tuku v mateřském mléce u žen s vyšším BMI před těhotenstvím nebo s vysokým přírůstkem hmotnosti během těhotenství byly popsány u maminek, které porodily v termínu.
V roce 2019 byla publikována studie, která hledala souvislosti mezi charakteristikami matek a hodnotami některých nutrientů v mléce po předčasném porodu (Burianová et al.). Analýza mléka byla prováděna metodou střední infračervené transmisní spektroskopie. Výsledky ukázaly, že mléko maminek s BMI≥30 vykazovalo vyšší obsah tuku (0,5 g/dl) a vyšší celkovou energetickou nálož v porovnání se skupinou s normální váhou.
Možným vysvětlením zvýšeného obsahu tuku skupiny s nadváhou by mohly být vyšší hladiny triglyceridů v krvi u obézních. Dalším možným mechanismem může být oxidační stres a zánět způsobený obezitou s metabolickými důsledky pro laktogenezi. Tento nález má svůj klinický význam a lze ho využít při tzv. individualizované fortifikaci mateřského mléka.
V mateřském mléce se vyskytují i regulační hormony tukové tkáně –leptin a adiponektin, které se spolupodílí na řízení pocitu sytosti a hladu, nastavení metabolismu a rozvoji obezity. V recentní studii (Binder et al.) byl leptin a adiponektin analyzován v mléce matek po předčasném porodu pomocí metody ELISA. Zvýšený příjem bílkovin u matky pozitivně koreloval s koncentrací adiponektinu a leptinu v mateřském mléce. Adiponektin a leptin jsou produkovány adipocyty a mléčnou žlázou. Adiponektin zvyšuje citlivost na inzulín a má protizánětlivé a antiaterogenní účinky. Hladina v mléce nezávisí na hmotnosti matky, ale koreluje s hladinou leptinu. Zvýšené hladiny adiponektinu v mléce mohou snížit riziko obezity a zánětlivých onemocnění. Leptin se také podílí na udržování energetické homeostázy, je jeden z faktorů regulujících apetit, zvyšuje energetický výdej. Přítomnost těchto hormonů tukové tkáně v mléce ovlivňuje celkový metabolismus, nicméně zatím máme velmi omezené informace a některé metabolické souvislosti nejsou zejména u skupiny předčasně narozených dětí ještě objasněny.
Závěr: výživa matky a BMI mohou do jisté míry ovlivnit složení mateřského mléka po předčasném porodu. Tyto poznatky jsou dalším krokem k optimalizaci výživy novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností.
Autor textu:
MUDr. Iva Burianová, PhD.
Novorozenecké oddělení s JIP, 1. LF UK, Fakultní Thomayerova nemocnice
Burianova I, Bronsky J, Pavlikova M, Janota J, Maly J. Maternal body mass index, parity and smoking are associated with human milk macronutrient content after preterm delivery. Early Hum Dev. 2019 Oct;137:104832.
Binder C, Baumgartner-Parzer S, Gard LI, Berger A, Thajer A. Maternal Diet Influences Human Milk Protein Concentration and Adipose Tissue Marker. Nutrients. 2023 Jan 14;15(2):433. doi: 10.3390/nu15020433. PMID: 36678304; PMCID: PMC9866185.
Napsat komentář