Při rozmýšlení nad způsobem vedení porodu je třeba vždy individuální přístup. Je důležité vzít v úvahu všechna kritéria – o jaký týden těhotenství se jedná, zda je plod již životaschopný, jaká je příčina předčasného porodu (pokud je zjevná – například opakované operace na děložním čípku vedoucí k jeho zkrácení, zánět v těle matky atd.) a celkovou zdravotní historii ženy (zda už někdy rodila, případné operace na děloze, zda plánuje další děti atd. Rozhodně není pravda, že provedení císařského řezu je vždy nejlepší variantou pro matku i pro dítě – ačkoli je to častější způsob vedení porodu –, a proto je nutné vždy zvážit všechna pro i proti. O způsobu vedení porodu jsou informováni i nastávající rodiče, kdy jsou jim vysvětleny výhody a nevýhody obou způsobů.
Dle současných doporučených postupů je přistupováno ke spontánnímu předčasnému porodu v těchto indikacích:
– dítě je v poloze podélné hlavičkou a jsou splněny všechny podmínky pro vedení porodu vaginální cestou (otevřené porodní cesty, vyloučený nepoměr mezi plodem a porodními cestami, …) při jakékoli očekávané hmotnosti,
– dítě je v poloze koncem pánevním a jsou splněny podmínky pro vedení porodu vaginální cestou (viz výše) při očekávané porodní hmotnosti do 750 g,
– dále po individuální domluvě s rodiči plodu, který je na hranici životaschopnosti.
Vzhledem k nezralosti předčasně rozených dětí je třeba, aby byl porod veden co nejšetrněji pro vyšší riziko jeho hypoxie a poranění zejména při neopatrném vybavování. Z tohoto důvodu by měl být porod veden zkušeným porodníkem ideálně v perinatologickém centru a po dobu porodu by měla pacientka dostávat léky na částečné tlumení děložní činnosti (tzv. tokolýza). Pro tento druh porodu je vždy vhodná aplikace epidurální analgezie – jednak jako minimalizace stresu z bolestivých podnětů, zároveň pro hlubší relaxaci svalů pánevního dna a zdárný průchod miminka porodními cestami. Aby byl plod ještě více chráněn před poraněním a nadměrným tlakem, ponechávají se co nejdéle zachované plodové obaly s plodovou vodou.
V souvislosti s vaginálním porodem je vhodné zmínit alespoň okrajově ještě možnost operačního porodu – tedy použití kleští, případně vakuumextraktoru (VEX) při vaginálním porodu. Zde je několik indikací, kdy se k tomuto způsobu vedení porodu – obvykle akutně – přistupuje. Z indikace matky je to často nepostupující porod, z indikace miminka pak zejména hypoxie. Vakuumextrakci je ale možné použít pro vysoké riziko krvácení do mozku plodu až od 34. týdne.
V ostatních případech je primárně volen císařský řez se snahou o co nejšetrnější vybavení miminka. Je to pro operatéra často velmi náročná operace, protože děloha (a její jednotlivé části) není rozvinuta tak jako u donošeného těhotenství, a proto se i technika operování mírně liší, současně je vybavení plodu z dělohy často velmi náročné. Císařský řez má v případě jeho provádění z indikace předčasného porodu často vyšší procento komplikací a dle toho, v jakém místě na děloze je veden řez, je pak často nutné všechny další následující porody vést opět plánovaným císařským řezem.
MUDr. Hana Hrbáčková
gynekolog-porodník
Praha
Napsat komentář