U všech nezralých dětí je hlavním cílem co nejvíce zkrátit dobu výživy infuzemi a co nejdříve děti živit pouze mlékem. Někdy je však cesta k tomuto cíli trnitá, protože existuje mnoho komplikací, které to mohou zpomalit. Když se miminko narodí příliš brzy, není často možné ihned začít s kojením a proto je maminka nucena týdny, často i měsíce odsávat mléko odsávačkou, zároveň si prochází velmi těžkou životní zkouškou. Spustit a udržet laktaci po dobu než je miminko schopno zvládnout kojení je velmi náročné. Co může pomoci?
Laktaci podpoří:
- častý kontakt s miminkem. Velmi příznivě na laktaci působí vaše časté návštěvy, klokánkování, pohled na miminko, jeho pohlazení.
- přikládání (pokud možno). Okolo 29. týdne je miminko schopno takzvaně nenutritivně sát, to znamená, že se přisaje, saje, ale není schopno se z prsu nakrmit. Jde pouze o jakýsi ‚trénink kojení, který podporuje laktaci.
- pravidelné odsávání mateřského mléka elektrickou odsávačkou (v tříhodinových intervalech – a to včetně noci, kdy je produkce hormonů nejvýraznější!),
- dostatek tekutin – máte-li žízeň, neodkládejte to a napijte se: „Poslouchejte hlas těla… Prostě: Mám žízeň, co nejdříve se napiju. Nepiju ale příliš aktivně čtyři litry za den. Je známo, že dostatek mateřského mléka se vytvoří i z 1,5 litru tekutin přijatých za den,“ říká laktační poradkyně Miluška od Apolináře,
- pestrá racionální strava matky, kaloricky bohatá,
- dostatek odpočinku, eventuálně i spánek přes den, pokud se maminka cítí unavená,
- bylinné čaje obsahující pískavici, jestřabinu, benedikt lékařský, květy heřmánku,
- homeopatika – např. Ricinus comunis CH 5. Ideálně se poradit s homeopatem! Zejména proto, že homeopatika mohou laktaci i snižovat.
- klidná mysl, pokud lze v této situaci vůbec být klidný, laktaci podpoří zážitky, při kterých se vyplavují endorfiny. Zkušenosti sestřičky Plecerové jsou jasné: „Někomu stačí posezení s tatínkem miminka u dobré večeře a následně shlédnutí romantického filmu. Některé mamince pomůže posezení u kávy s kamarádkou a radost může udělat třeba i nová kabelka… Prostě běžný, reálný život, byť jen po chvilkách prožitý, který každou vteřinou nepřipomíná obavy a stres o předčasně narozené miminko.“
Čeho se naopak vyvarovat?
- Psychického napětí, stresu. To je blokátor. Jednoznačně to potvrzuje i vrchní apolinářských laktačních poradkyň: „Negativní ovlivnění je prioritní a zobrazí se nejčastěji na útlumu laktace.“
- Nedostatečné vyprazdňování mléčné žlázy, dlouhé intervaly mezi odsáváním a podobně…
- Nedoporučuje se konzumovat máta a z bylinek i šalvěj.
Věřte, že psychická pohoda je pro laktaci velmi důležitá. Jak ji podpořit?
- Je třeba věřit miminku, ale i sobě. Vaši společnou cestu bude lemovat slovo trpělivost.
- Zkuste vytěsňovat myšlenky s pochybami , jsou to jen myšlenky a ne realita.
- Radujte se z každého dne, který přinesl byť jen minimální posun nebo úspěch.
- Nebuďte smutné, když se úspěch nebude opakovat tak často, jak byste si přály.
- Poslouchejte rady laktačních poradkyň a sestřiček, i když se vám někdy bude zdát, že nemají logiku. Vše si od nich nechte podrobně vysvětlit. Ptejte se. Věřte, že i ony mají stejnou radost z první kapky vašeho kolostra pro miminko. A radují se i z prvního přiložení miminka k vašemu prsu. Stejně jako vy…
- Buďte pyšné na každý mililitr mléka, které vyprodukujete. Nikdo, kdo to nezažil, neví jak těžké je překonávat obavy a stres, o kterých víme, že ovlivňují negativně laktaci. Jak těžké je týdny a měsíce mléko odsávat do lahvičky a čekat na chvíli, kdy poprvé miminko očichá a olízne bradavku. A když ji pak uchopí pusinkou, dojímají se společně všichni na oddělení a vzápětí to ví celé ARO, protože to prostě laktační sestra má potřebu všem sdělit a sdílet svou radost z vašeho miminka….
- Nikdy se neporovnávejte s jinou maminku. Jste jedinečná ve všem, takže i v tom, kdy se vám objeví kolostrum, mléko a v jaké množství.
- Pokud jste dala na všechny rady laktační a snažila se ze všech sil podpořit rozvoj laktace a přesto se to nepodařilo, svět se nezboří! Vy máte svědomí čisté a tak se to nedá nazvat neúspěchem. Příroda si někdy řídí věci po svém…
Miluše Plecerová se na plný úvazek věnuje kojení nezralých dětí. Pracuje totiž jako vedoucí týmu laktačních poradkyň v pražské apolinářské porodnici, které jsou zde především pro děti předčasně narozené. Svou práci miluje, je to znát z toho, jak o ní mluví. O maminky pečuje s nasazením a s láskou a dělá vše pro to, aby každá maminka mohla svému předčasně narozenému miminku dopřát své mateřské mléko.
Když mluví Miluše o své práci, září jí oči: „Tento týden jsem začala přikládat s chlapečkem narozeným ve 22. týdnu! Je mu již 8 týdnů, je neuvěřitelně šikovný. Těsně před propuštěním mám holčičku, která na svět přišla ve 23. týdnu a už 3 týdny je plně kojená! Dnes jsem podruhé přikládala měsíční holčičku, která měla velice komplikovaný vstup do života. Vypadalo to dlouho tak špatně, že rozbíhat laktaci bude pro maminku trauma, protože by se mohlo stát, že to bude zbytečné… Dnes jsme si ji fotily u prsu pro jejího taťku a laktace běží úplně spontánně. Kapka za kapkou se uvolňuje, jakmile ji maminka vezme do náruče.“
Přečtěte si rozhovor s Miluší Plecerovou o její práci i o její vlastní zkušenosti předčasného porodu
Napsat komentář