MUDr. Dagmar Kovaříková: Náš anděl…
Celý svůj profesní život zasvětila péči o ty nejmenší a nejkřehčí pacienty. Jako lékařka na novorozeneckém oddělení nejen pomáhala miminkům na jejich prvních životních cestách, ale byla také oporou rodičům, kteří často přicházeli pro uklidnění, radu nebo jen laskavé slovo. S neuvěřitelnou empatií dokázala rozptýlit jejich obavy, vdechnout do jejich nejistoty klid a dát jim pocit, že na to nejsou sami.
Svou laskavostí a klidným přístupem dokázala vytvořit atmosféru důvěry. Nebyla jen lékařkou, byla oporou. Sestřičky a lékaři ji znali jako člověka, na kterého se mohli kdykoliv obrátit – ať už se jednalo o radu, pomoc, nebo milé slovo v náročném dni. Sestřičky ji milovaly pro její vlídnost, kolegové lékaři pro její trpělivost a děti, kterým pomáhala, v ní měly anděla strážného.
Kromě své odbornosti měla ještě jednu výjimečnou vlastnost – smysl pro humor, který dokázal rozzářit i ty nejnáročnější dny. Věděli jsme, že s ní nikdy nebude pochmurná nálada, protože dokázala i v těch nejtěžších chvílích najít něco, co všechny rozesmálo.
Dnes už bílý plášť na novorozeneckém oddělení odložila, ale její péče o druhé neustala. S láskou se stará o své rodiče. A vnoučátka? Ta jsou teď jejími největšími poklady, kterým věnuje čas, radost i nekonečné objetí.
MUDr. Dagmar Kovaříková byla vždy člověkem, který tu byl pro ostatní – nejprve pro své pacienty, kolegy a rodiče, dnes pro svou rodinu. A i když už není s námi na novorozeneckém oddělení každý den, její humor i „duch“ jsou stále s námi. Pořád se vracíme k jejím legendárním hláškám a říkáme si, jak moc nám její přítomnost chybí. Její lékařská pracovna dodnes nese jméno „U Kovajdy“, protože některé legendy prostě neodcházejí, zůstávají s námi, v našich srdcích i ve vzpomínkách. A co závěrem? Nic jiného než „S Kovajdou na věky!“
Autorka: Mgr. Marcela Pumprlová je zkušená a respektovaná vrchní sestra neonatologického oddělení ve Zlíně. Na JIRP zajišťuje intenzivní a resuscitační péči, podílí se na vzdělávání zdravotníků i rodičů, zavedla inovace a účastní se projektů na podporu kontaktu rodič – dítě. Její přínos ocenili jak kolegové, tak samotní rodiče nejzranitelnějších pacientů.
Napsat komentář