Právě dnes, 17. listopadu, si připomínáme Světový den předčasně narozených dětí. Petra Kašparová zažila v roce 2016 nelehký boj o každý den a každou hodinu, když se její dcerka Marie Apolena narodila o mnoho týdnů dříve. Tento příběh vám pomůže pochopit, co maminka před předčasným porodem i po něm prožívá.
Doktorova slova jsou jasná: „Dnes to ukončíme. Musíme myslet nejen na miminko, ale i na vás.“ Tolik jsem si přála, abych tady, na oddělení rizikového těhotenství, strávila alespoň měsíc! V hlavě mi zrychleně běží poslední dva týdny. Sledovaná v rizikové poradně v porodnici jsem z důvodu mého chronického onemocnění od začátku těhotenství. Vše je zatím v pořádku. Na pohotovost mě přivádí vysoký tlak, který si doma naměřím. Věřím, že budu brzy zpět doma. Sloužící paní doktorka ale bohužel měří nulové průtoky placentou a říká kolegovi: „Řeknu sestřičkám, ať paní píchnou kortikoidy.“ To mě hrozně vyděsí! Zmůžu se jen na: „On ten tlak zase klesne!“ Jsem 27+5! Po noci na porodním boxu a ranním ultrazvuku, kde jsou potvrzeny nulové průtoky, jsem přesunuta na oddělení rizikového těhotenství. Trvá mi poměrně krátce, než se začnu modlit, abych tady strávila víc než jen pár dnů.
Její cesta nebyla vůbec jednoduchá, ale dnes je z ní všestranně nadaná slečna. Je členkou taneční skupiny a sbírá medaile. Krásně maluje, tvoří, miluje lyžování, kolo a in-line brusle.
Celý dojemný příběh této nadané malé slečny a její úžasné maminky si můžete přečíst zde.
Napsat komentář