Nedoklubko

Když se vám miminko narodí dříve, než čekáte...

  • b
  • Nedoklubko
    • O nás
    • Náš tým
    • Média
      • Videa
      • Podcasty
      • Fotogalerie
    • Stanovy
    • Poučení o ochraně osobních údajů
    • Výroční zprávy
    • EFCNI
  • Aktuálně
  • Jak pomáháme
    • Podpora rodin
    • DVANÁCT SIL – podpora neonatologií
    • Psychologická podpora
    • Publikace
    • Kampaně
    • Akce
    • Podpora výzkumu
  • Pomáhejte s námi
    • Dárcovství
    • Členství
    • Partnerství
      • Naši partneři a firemní dárci
    • Tvoření
    • Sdílení příběhů
    • Objednání v Obchůdku
  • Příběhy rodin
    • 23. – 28. týden
    • 29. – 32. týden
    • 33. – 38. týden
  • Obchůdek
  • Kontakty
13.5.2011

Příběh paní Ludmily nar. 1942 s váhou 900g

Narodila jsem se v roce 1942, v prvním týdnu sedmého měsíce. Maminka měla v těhotenství těžkou žloutenku, což bylo asi příčinou mého předčasného narození. Vážila jsem asi 900g, na klasických vahách s miskami. Podle prognóz pana doktora jsem měla žít tři dny, maximálně týden. Všechno bylo jinak zásluhou naší babičky, která mě tzv. „dopékala“ v troubě vytopených kachlových kamen.

    Má diagnóza je dětská mozková obrna s oboustranným vykloubením kyčlí. Od mala nechodím, ale zásluhou rodičů a celé naší rodiny jsem „chodila“ k nám do L. do školy. Spíš mě tam maminka vozila a vozila – dodnes na to ráda vzpomínám!!

    Po základní škole nebyla vůbec šance na nějaké studium, přes výborný prospěch. Nakonec jsem pak pracovala doma pro podnik, montáž součástek. Naši mě vozili na mechanickém invalidním vozíku, až do roku 1990. To byla pro mě také revoluce – elektrický vozík. Ta změna se nedá popsat, jen prožít!!

    Roky utíkaly v radosti i smutku, tak jak život jde i zdravému! Teď jsem v domě pro seniory a určitě vím, že i život s postižením stojí za to žít!!

Ludmila z Lanškrouna.

Comments

  1. hankaz says

    13.5.2011 at 21:55

    Ráda bych touto cestou paní Ludmile vyjádřila svůj obdiv k jejímu životnímu optimismu a chuti podpořit ostatní předčasně narozené! Velice si Vašeho dopisu vážím. Přeji mnoho těch šťastných dní, pevné zdraví a dobrou společnost kolem

    Odpovědět
  2. Daniela Ernestová says

    15.5.2011 at 0:57

    Paní Ludmilo,
    jistě všichni si přejí mít zdravé kulíšky, a já mám to zcela neuvěřitelné štěstí, že ten náš to dokázal. Ale Váš příběh je ještě mnohem důležitější, než ten Robouškův; že i s „nedokonalým“ tělem se dá prožít plnohodnotný, někdy šťastný, někdy méně šťastný život, prostě tak, jak to v životě chodí. Přeji Vám mnoho zdraví a štěstí!

    Daniela

    Odpovědět
  3. klara says

    17.5.2011 at 14:57

    Já jsem byla z celého dopisu dojatá a jak píší Daniela a Hanka, máte můj velký obdiv nad vaším přístupem k daru života. Hodně spokojených chvil a dobrých lidí okolo sebe vám přeji a sama za sebe i já děkuji za váš příběh, donutí člověka se zastavit a přemýšlet Klára

    Odpovědět
  4. MARTINA says

    25.1.2012 at 17:32

    Děkujeme za váš příběh, člověku dodá trochu optimističtější pohled na celou věc!

    Odpovědět
  5. Martina Křivská says

    25.1.2012 at 17:48

    Děkujeme za krásný příběh a do dalších let přeji hodně zdravíčka!!!

    Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nedoklubko z.s. V Olšinách 16/82 100 00 Praha 10 IČ: 265 96 784
Nedoklubko je zapsáno ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze sp.zn. L 70369
e-mail: info@nedoklubko.cz, Facebook | YouTube | Newsletter