Narodila jsem se v roce 1942, v prvním týdnu sedmého měsíce. Maminka měla v těhotenství těžkou žloutenku, což bylo asi příčinou mého předčasného narození. Vážila jsem asi 900g, na klasických vahách s miskami. Podle prognóz pana doktora jsem měla žít tři dny, maximálně týden. Všechno bylo jinak zásluhou naší babičky, která mě tzv. „dopékala“ v troubě vytopených kachlových kamen.
Má diagnóza je dětská mozková obrna s oboustranným vykloubením kyčlí. Od mala nechodím, ale zásluhou rodičů a celé naší rodiny jsem „chodila“ k nám do L. do školy. Spíš mě tam maminka vozila a vozila – dodnes na to ráda vzpomínám!!
Po základní škole nebyla vůbec šance na nějaké studium, přes výborný prospěch. Nakonec jsem pak pracovala doma pro podnik, montáž součástek. Naši mě vozili na mechanickém invalidním vozíku, až do roku 1990. To byla pro mě také revoluce – elektrický vozík. Ta změna se nedá popsat, jen prožít!!
Roky utíkaly v radosti i smutku, tak jak život jde i zdravému! Teď jsem v domě pro seniory a určitě vím, že i život s postižením stojí za to žít!!
Ludmila z Lanškrouna.
hankaz says
Ráda bych touto cestou paní Ludmile vyjádřila svůj obdiv k jejímu životnímu optimismu a chuti podpořit ostatní předčasně narozené! Velice si Vašeho dopisu vážím. Přeji mnoho těch šťastných dní, pevné zdraví a dobrou společnost kolem
Daniela Ernestová says
Paní Ludmilo,
jistě všichni si přejí mít zdravé kulíšky, a já mám to zcela neuvěřitelné štěstí, že ten náš to dokázal. Ale Váš příběh je ještě mnohem důležitější, než ten Robouškův; že i s „nedokonalým“ tělem se dá prožít plnohodnotný, někdy šťastný, někdy méně šťastný život, prostě tak, jak to v životě chodí. Přeji Vám mnoho zdraví a štěstí!
Daniela
klara says
Já jsem byla z celého dopisu dojatá a jak píší Daniela a Hanka, máte můj velký obdiv nad vaším přístupem k daru života. Hodně spokojených chvil a dobrých lidí okolo sebe vám přeji a sama za sebe i já děkuji za váš příběh, donutí člověka se zastavit a přemýšlet Klára
MARTINA says
Děkujeme za váš příběh, člověku dodá trochu optimističtější pohled na celou věc!
Martina Křivská says
Děkujeme za krásný příběh a do dalších let přeji hodně zdravíčka!!!