Rok a půl po narození mé prvorozené dcery Moničky jsem znovu otěhotněla. Manžel bohužel onemocněl a možná i kvůli stresu, který jsem zažívala jsem o miminko v 9. týdnu těhotenství přišla. O to větší jsem měla radost, když mi doktorka při novém těhotenství oznámila, že je vše v pořádku a my čekáme miminka dokonce dvě!
Nečekaná událost nás zaskočila, těhotenství bylo bezproblémové až do 28. týdnu, kdy jsem byla – spíše preventivně – hospitalizována. Po dvou týdnech v nemocnici jsem měla být propuštěná domů. Při vyšetření však zjistili, že jsem na 2 cm otevřená a tak jsem zpátky ulehla do postele. I když jsem dodržovala klid a užívala jsem léky, za tři dny přišly porodní bolesti a stahy každých 30 minut.
Lékaři mi ihned píchli injekci kortikoidů a převezli mě na speciální pracoviště v Olomouci, 90 km od domova. Ač to vypadalo moc špatně, stahy jsem měla po třech minutách, tak jsme díky veškeré péči a přísnému režimu vydrželi do 33+6 týdne těhotenství, kdy jsem dostala infekci a holky musely jít ven.
Soňa měla 1688 gramů, Martinka se narodila s váhou 1780 gramů. Moc jsem chtěla rodit v epidurální anestezii, ale pro infekci to nebylo možné. Probudila jsem se na JIP bez dětí a jediné, co jsem měla, byl papírek s jejich váhou a zprávou, že jsou v pořádku. Na druhý den jsem se na ně šla podívat… Byly tak malinké, oproti starší dceři! Manžel byl skvělý – držel mě a jásal, jak jsou krásné. A začal trénink s odstříkáváním mlíčka. Ze začátku jsem jim nesla jen 2 ml, ale postupně se dávky zvyšovaly.
A pak jsem jela domů s prázdnýma rukama… Mé srdce se těšilo za starší dcerkou, kterou jsem tak dlouho neviděla a moc plakalo pro děti, které zůstaly v nemocnici. Dcera mi moc pomáhala překonat smutek. Mateřské mléko jsme vozili dětem dvakrát týdně. Děti byly v inkubátorech, každá zvlášť. Sonička měla třikrát antibiotika, občas nějaké dechové potíže a transfúzi krve. Martinka antibiotika dostala dvakrát, domů šla dokonce o týden dřív než Sonička. Ten pocit, kdy jedete domů jen s jedním dítětem, bych už nechtěla zažít. Byla jsem moc smutná. Martince se moc dobře nevedlo, i když už s námi byla doma. Nechtěla jíst, moc toho nevypila… Prostě jí dvojče chybělo. Martinka byla domů propuštěna s váhou 2200 gramů a v nemocnici strávila celkem 28 dní. Soňa při propuštění vážila 2230 gramů. Hned, jak byly spolu, bylo lépe. Během roku měly dvakrát anemii, ale stačily kapky a bylo po problémech. V roce pak dohnaly vrstevníky. Teď jim jsou 3 roky a půjdou do školky. Někdy si sednu, dívám se na fotky a vzpomínám…
Milé maminky, milí tátové, chci Vás povzbudit, že i když máte teď narozené miminko a je jako proutek tenké, tak díky Vám vyroste v krásný pevný strom, protože právě Vy jej podpíráte a pomáháte mu.
Hodně sil přeje Petra
Napsat komentář